Secubun

V pátek 3. února, 2012 se v Japonsku slavil tzv. Secubun, neboli předvečer příchodu jara. To kalendářní je sice ještě daleko, ale počasí už se začíná jaru podobat (i když ono vlastně nikdy ani nepřestalo...). Popojedem.

Jakožto začátek nového ročního období, je potřeba v tento den vyhnat z obydlí i svatyň zlé duchy, kteří se podobají našim čertům, a naopak přilákat štěstí. To se dělá pomocí fazolí, které se rozhazují po domě a před něj, aby se čerti nedostali dovnitř (nejlépe by prý měly být pražené, ale i Miki si vystačila s normálními). Zároveň se u toho pokřikuje "Oni ha soto, fuku ha uči" (Čerti ven, štěstí dovnitř).

Také je dobrým zvykem sníst tolik fazolí, kolik je člověku let (bohužel já nemám fazole ráda a kvůli mému věku bych jich musela sníst poměrně dost, tak jsem dělala, že o tom nevím :D). A když už jsme u toho jídla - tento den se má sníst ryba iwaši, což je, myslím, sardinka, a tzv. ehó-maki. Jde o suši plněné ingrediencemi, které jsou považovány za šťastné, jako okurka, dýně, krevetky, houby šiitake... Většina lidí si je kupuje v obchodě, já si vytvořila sama a dala do toho výše zmíněné plus tamagojaki a mrkev. Tahle rolka se však narozdíl od normálních nekrájí, protože byste si usekli štěstí. Jí se hezky vcelku, v tichosti a čelem ke šťastné světové straně (letos připadla na severo-severo-západ).

ehó-maki

Také se v tenhle den tradičně chodí do svatyně, kde probíhají slavnosti. Mezi shromážděné návštěvníky se tu rozhazují fazole, v lepším případě dárky, nejčastěji v podobě potravin. I my s Miki jsme tam vyrazily pochytat si pár dobrot. Nával tam byl obrovský, lidi se strkali a na jídlo se vrhali se vší vervou, až jsem se děsila a držela se radši zpátky. Miki dokonce utrpěla zranění - někdo ji škrábnul až do krve.

čekání na nadílku

I přes zranění byla Miki velice úspěšná, já si taky něco málo pochytala, takže jsme odcházely s plnýma taškama a celkově to byl velice úspěšný den :)