Prosincové bilancování

Jsem sama fascinována pravidelností smolení příspěvků, ale hned na úvod konstatuji, že lepší už to asi nebude. Takže v rychlosti si projedem, co je nového.
Jak můžete vidět (číst), přežila jsem zimní semestr, i když to byl - abych použila mluvu mladších vrstev - záhul. Stále ještě nemůžu pochopit, jak jsem mohla nasyslit tak obrovskej spánkovej deficit za ubohý tři měsíce, a tudíž zůstává i záhadou, jak jsem to vlastně dokázala přežít, i když to asi bude mít souvislost z množstvím vypitého alkoholu, který se od minulého semestru zdvojnásobil (ne že bych se stávala alkoholikem a chlastala po večerech vodku, to ne, ale do kafe si vždycky přileju trošinku amaretta, aby to mělo říz :D). Už nikdy si nedám dva překladatelský semináře do jednoho semestru! Přece jenom překlady nemají vznikat večer před seminářem či dokonce v půl páté ráno v den semináře. A někdo prosím oznamte naší nové lektorce na konverzaci a slohová cvičení z japonštiny, Norice, že jsme jenom lidi, navíc STUDENTI a ČEŠI, takže fakt tomu jejímu žvanění nehovíme a na její hromady úkolů, které vysoce převyšují množství úkolů ze všech ostatních předmětů dohromady, se můžem leda tak vydlábnout. Děkuji.
Nemá cenu se tu pouštět do dalších depresivních oznámení typu "za celej semestr jsem se ani nepodívala na znaky, tak tu teďka po večerech brečim nad hromadou rozsypanýho čaje a neumim z toho ani prd." Teď jsou vánoční prázdniny a já nahodila dobrou náladu, která mi po celej semestr chyběla a našla jsem jí jen při pár příležitostech, jako byly návštěvy čajovny s T-Sal, vánoční večírek japonskýho klubu (kterej sice končil tradičně v 22hod. ale pak pokračoval v hospodě, takže na koleje jsem se vrátila až ve 2 ráno, což je můj rekord) a tak, takže proč se zas stresovat. A když už jsem u těch Vánoc, ty letošní byly fakt neuvěřitelné - sice jsem nemohla péct, což mě mrzí, protože mě pečení začalo bavit, ale dobrovolně jsem se vrhla na úklid (podezřívám T-Sal, že kolem sebe šíří jakési negativní vlny, které přimějí lidi uklízet - škoda jen, že to neplatí pro její spolubydlící), nazdobila stromek, všechno v pohodičce, klídku, žádný hádky, žádnej stres. A dárky! Už si můžu legálně hopsat doma a nemusím vykořisťovat výše zmiňovanou osobu :D (teda, ne že bych to tenhle semestr dělala - to jsem otravovala svou spolubydlící; a protože ta má ddr u nás na koleji, to svoje tam tahat nebudu a budu dál hopsat na jejím XD) A včera mi opožděně dorazil i můj brouček elektronický slovník <3 Co jsem kvůli němu musela všechno vyřizovat! Ale už je můj a doufám, že spolu ještě dlouho zůstanem (a já možná i někdy zjistím, co mi to vyhazuje hezkého v těch nechutných znacích X_x).

A teď bych zabrousila k tomu, co jsem v tom zmatku ještě stihla sledovat za anime. Začneme nechronologicky s Darker than Black, protože právě sleduji druhou řadu tohoto vynikajícího anime. DtB jsem původně zkusila už někdy loni nebo kdy zároveň s D.Gray-manem. Jenže tehdy mě první díl nevzal a já začla sledovat DGM - moji velkou obsesi^^ (btw úplně mimo mísu - nikdy nikdo nevypadal s dírou v hlavě tak krásně jako Kanda! sorry, jestli to berete jako spoiler :p) Jenže teď to sledovala T-Sal a jak o tom furt mluvila, tak mi to nedalo a zkusila jsem to. Už to zas vypadalo bledě, protože jsem byla u šestýho dílu a furt mě to nebralo a pak najednou bum - a já si to zamilovala. Sice jsem u tohohle anime furt kapku zmatená, kdo je kdo a s kým a proti komu, ale to je fuk - já nikdy nepatřila k těm obzvláště chápavým :D S infem se nechci zatěžovat, takže jukněte nawiki - každopádně to za zhlédnutí stojí, minimálně kvůli hlavní postavě, která je na jednu stranu úplnej mrazák a na druhou až roztomilej ňouma ;-)

Yin a Hei

Dále je potřeba se zmínit o Mononoke (ne o princezně, ale o prodavači léků - wiki). Jde o docela dost netradičně zpracované anime, aspoň po vizuální stránce určitě, plné nadpřirozených jevů. A hlavní postava známá jen pod označením Kusuriuri s hlasem Sakuraie Takahira (Kanda z DGM, Misaki z Junjou Romantiky) - no nezkoukněte to. Dvanáct dílů je málo, chci druhou řadu!

Stejně, ne-li více jsem nadšená z Natsume Yuujinchou. Stejně jako JR, o které se zmíním za chvilku, můžu mít sebehorší náladu, zkouknu jeden díl a přitroublej úsměv mě hned tak neopustí. Natsume mi trošku připomíná Watanukiho z xxxHolic (a když už jsem to nakousla, tak to rovnou i dodělám - první řada naprosto skvělá, sleduju druhou a brousim si zuby na mangu. Jak jsem tak dlouho mohla žít a neznat Watanukiho a Doumekiho? Ti dva jsou prostě… <3) - samozřejmě, jak Natsume tak Watanuki vidí duchy a přízraky a další podivnosti, ale i povahově jsou oba takoví mírumilovní, snad jen Natsume není tak ukřičenej jako Watanuki a taky nemá nikoho Doumekiho formátu - jen sem tam se u něj mihne spolužák Tanuma a na nervy mi lezoucí herec Natori-san; a místo Watanukiho zaměstnavatelky Yuuko má Natsume kočičího démona s fakt děsivým jménem Nyanko-sensei XD Obě řady se zařadily na hodně vysoké příčky mého žebříčku nejlepšího anime.

Nyanko-sensei, Natsume, Natori-san a jeho ochranka

Watanuki, Doumeki a v popředí Yuuko-san

S politováním však musím oznámit, že Slayers Revolution a Evolution-R za zkouknutí nestály - ani s původními seiyuu (Hikaru Midorikawa se právě coby Zelgadis stal mým nej nej nejoblíbenějším seiyuu, takže mě přímo bolelo všechny ty nové díly sledovat T_T) - příběh se prostě nekonal a zasloužím medaily jenom za to, že jsem si to pustila jako pozadí k úplně jiné práci.
Ze shounen ai zmíním Junjou Romanticu, což je tak jediné anime tohohle žánru z poslední doby, které se vážně dá sledovat (vyzkoušela jsem Kirepapa, které bych bez hlasu Hikaru Midorikawy rozhodně nezvládla, Hyakujitsu no Bara i cosi s názvem Seitokaichou ni chuukoku a nebylo to nic, u čeho bych se nemohla učit znaky). Ale Junjou Romantica je jiná. Kdysi dávno jsem začala číst mangu (a pak od toho upustila, jako většinou), ale obě řady anime jsou bezvadné. Můžu mít sebehorší náladu, můžu bejt vzteklá nebo depresivní a tohle anime mi vždycky zvedne náladu a na tváři se mi objeví přihlouplej úsměv. To samý při poslechu drama CDéčka. Jen o tom píšu a mám chuť dělat *skvííí* XD

Do téhle kategorie prý patří i Monochrome Factor (wiki), ale… manga se při nejlepším dá označit jako "slashable", ale mezi hlavní postavou Akirou a Shiroganem kde nic tu nic - to spíš Akira/Kengo. Proto mi to v tom anime zpětně přijde zbytečně násilím nacpané. A co si budem povídat - potenciál to má, ale jde to hezky rychle do háje, protože manga není dokončená, takže v polovině anime se od ní odpoutají a předhazují nám fillery. Přečtěte si radši mangu (např. na mangafox.com).

Kou, úplně vzadu nahoře nepodstatný Haruka, blonďatý Kengo, Shirogane a Akira