Ve třech se to lépe táhne (?)

Jufuin ožil, neboť nám tu přibyli další dva dobrovolníci. S první z nich sdílím pokoj - jmenuje se Yin a přijela k nám z Hong Kongu. Je mladší, stále usměvavá, trošku plachá, rychle se učí a je fajn. A má obrovský problém s komáry, kteří se ji snaží sežrat. Druhým dobrovolníkem je o rok starší James ze Singapuru, který má moře všetečných otázek, nadužívá frázi "I see, I see, I see" a všechno mu trvá věčnost, protože je nejspíš perfekcionista (to nejspíš si škrtněte - dneska večer vyrovnával koření, aby bylo všechno v jedné linii, aniž se ho o to někdo prosil). Přivezl si s sebou nejen vlastní rukavice na umývání nádobí, ale i svoje názory na to, jak by se co mělo dělat. A znáte ten vtip, kdy se v Japonsku sejdou Češka, Singapurec a dívčina z Hong Kongu, a Češka je ta jediná, kdo umí japonsky? Ne, protože to není vtip - to je Kavi na Kjúšú. A jak jsou majitelé najednou rádi, že mluvím japonsky :D Díky této výhodě jsem povýšila na manažera a mým úkolem je nováčky zaučovat, všechno jim svou lámanou angličtinou vysvětlovat a tlumočit jim příkazy vedení. Já. Ha ha ha -_- Po dnešní ranní směně jsem byla totálně vyčerpaná a to jsme před sebou ještě měli úklid...

I když je nás nyní na práci víc, nedá se říct, že bychom s prací skončili dřív. Za to musíme poděkovat Singapurci. Tomu všechno trvá týden, a protože další práce je vázaná na tu jeho, zpožďuje nejen sebe, ale i ostatní (hlavně mě - a to nejsem nijak zvlášť rychlá, spíš naopak) - třeba dneska měl vyluxovat celé přízemí a já po něm měla tu podlahu vytřít. Víc času jsem strávila čekáním, až skončí alespoň nějakou část, abych mohla vytírat postupně, než samotným vytíráním. S nádobím na tom byl velmi podobně. Navíc nejspíš nechápe frázi "nacpi do té myčky co nejvíc nádobí" a nechával mezi jednotlivými talíři obrovské mezery (asi aby se necítily utěsňovaně). Zato při přebírání klíčků se snažil trhnout světový rekord, což ovšem mělo za následek, že téměř nekoukal, co dělá, a já to po něm musela přebírat znova. A příval divných otázek a názorů na všechno od lingvistiky, přes biologii, až po politiku neustává (což mi neuvěřitelně leze krkem). Kvůli tomu jsem se rozhodla mu říkat Přemoudřelá prdel XD Mimochodem, pan Přemoudřelá prdel prý studuje japonštinu (má prý N4), ale z toho, co jsem viděla, to nevypadá. Navíc má očividně pocit, že každý prostě musí umět anglicky; na majitelku vždycky spustí takovou litanii, že chudák ženská vypadá, že se každou chvilku rozbrečí. A měli jste vidět ten zděšený výraz, když zjistila, jaký je Přemoudřelá prdel žrout; nejen že snědl večeři, což je porce, co mi bohatě stačí, ale ještě se vrhl na zbylou rýži a sežral množství, které jsme měli mít všichni tři dohromady zítra k obědu. Majitelka nasadila výraz O_O a neměla slov XD A ta představa, že Přemoudřelá prdel tu má být až do konce srpna... Ti kvůli němu zbankrotují...

No dobře, to by stačilo. Z dalších zpráv: venku se udělalo hezky, takže občas i vylezu ven na sluníčko a opaluju se. No, možná se spíš pálim, ale to je fuk - hlavně, že jsem venku. Příští týden nám pak bylo slíbeno, že pojedeme kempovat někam k moři, tak jsem zvědavá, jak to vlastně dopadne.

Přestal mi zničehonic fungovat mezerník, což mě neuvěřitelně irituje. Zvlášť když mám psát něco delšího jako tohle. To bych prostě nedala. Tak mi nezbylo, než si zjistit, jaké jsou možnosti. Oprava tu nepřichází v úvahu (alespoň v současnosti) a aplikace Klávesnice na obrazovce mi taky nesedla. Jako nejlepší možnost se nabízelo nastavit klávesnici tak, abych funkci mezerníku vrazila nějaké jiné klávese. Naštěstí mám na klávesnici vedle ypsilonu ještě jednu spešl klávesu, kterou moc nepoužívám, takže jsem ji přinutila fungovat jako mezerník, na což si stále ještě zvykám (ale je to mnohem rychlejší, než vkládání mezer během psaní nebo na konci). Funguju, což znamená, že můžu dál sepisovat tyhlety moje kecy - to jste rádi, že? XD



A nakonec se ještě vrátím k předchozímu příspěvku z Jufuinu, kde jsem zmiňovala můj hon na lístek na film Pikanči, kde hrají Araši. Tak ho fakt mám! *-* Ještě stále tomu nevěřím, tím víc, že ty lístky byly fakt hned první den vyprodaný (všech 250 tisíc...). Dokonce to přimělo vedení Johnny's, aby pustili film i do dalších měst krom Tokia. Oh my god, já si to snad ani nezasloužím :) *fangirlí*