Best Valentine's Day. Ever.

To, že můj život právě stojí za prd, jste si mohli přečíst už minule. Ale všechno není přeci jen tak zlé.

Včera začal nový semestr a i když by se dalo předpokládat, že právě to mě dorazilo, kupodivu tomu tak není. Naopak mi začíná být líp.

Včera jsem hned jako první hodinu měla bakalářský seminář s mojí vedoucí bakalářky. Jestli jsem vám už někdy říkala, že je zlatá, tak to musím zopakovat a ještě si představte, že je to červeným písmem v křiklavém rámečku, efekt "jiskřící text" (ano, další věc od T'Sal *mává*). Nejen že ten můj blábol se vzletným názvem bakalářka nerozcupovala, ale ještě se jí to prý líbí *přede blahem* XD A navíc se mnou zůstala po hodině a povídala si se mnou - ne jako vyučující se studentem, spíš jako kamarádka. Neuvěřitelně mi zvedla náladu a já odcházela s pocitem, že to se mnou vlastně ani není až tak zlé ^^

Aby toho nebylo málo, pondělí byl taky den návštěvy jednoho senseie, co učí v Praze, a W-sensei ho jako správný hostitel pozval večer na pivo - za účasti studenstva. Čekala jsem půlku japanologie (přeci jen - s W-senseim se na pivo každý den nedostanete). Na sraz před orlojem jsme přišly 3 - a zrovna ty nejmlčenlivější holky v ročníku -_-;; Naštěstí nás pak zachránila spolužačka Vero, která možná neoslňuje na testech, ale rozhodně se domluví líp než my všechny dohromady. Senseiové to asi v deset zabalili, my to táhli až do dvou (a ráno od 8 do školy...). Jsem sice mrtvá, unavená, nevyspalá a žaludek mám na vodě, ale stálo to za to.

A pozor, to není vše!

Dnes jsem si myslela, že všechnu srandu mám za sebou a teď následuje sešup dolu, ale ne, dnes se mi vyhnul. Znovu jsem narazila na moji milovanou magistru M. (přiznávám, bylo to lehce plánováno - asi 10 minut předem XD), což už samo o sobě je spouštěčem dobré nálady. A pak jsem se s těžkým doki doki pocitem dotáhla k pracovně W-senseie, protože jsem od něj potřebovala zkontrolovat přihlášku na monbušó (zkouška, jejíž zdárné splnění vede ke stipendijnímu pobytu v Japonsku). Jelikož na hodině zrovna nesršel dobrou náladou, přiznávám, že jsem se bála, a když se bojím, vždycky začnu plácat nesmysly. Tak jsem se mu rovnou omluvila za ten blábol, co jsem sepsala jakožto motivační dopis - těžko říct, jestli mi dal v duchu za pravdu či ne, ale aspoň jsem tam neměla moc chyb (což je výkon, když jsem to smolila během doznívající kocoviny XD). Za odměnu si můžu smolit další blábol, tentokrát na téma "Proč chci zrovna na ósackou školu" (,,Kansai-ben je děsně sexy" asi nebude tím nejlepším argumentem, ale mám ho v záloze, kdyby vše ostatní zklamalo XD). I W-sensei byl dnes příjemný a pořád mi říkal, jak na to mám a že se musím dostat aspoň do druhého kola (ústní část) a tam že se mám ožrat a blábolit cokoliv mě napadne :D Na mou chabou poznámku, že po chlastu jsem depresivní, odvětil, že mám vyzkoušet kokain, že to prý zabírá XDD
No uznejte sami - můžete takovéhle vyučující nemilovat? ^^