Tohle je poslední víkend před zkouškovým (a před zápočťákem), tak nikoho nepřekvapí, že jsem ho opět věnovala učivu (*nemůže si vzpomenout, který ne*) XD
Dnes byl na programu referát na současný stav japonských ozbrojených sil. Vážně. No nevim, ale jedno z mých oblíbených konverzačních témat to teda není. Jinými slovy vím o tom kulový (což se asi v zítřejším referátu projeví). Nicméně jsem se docela i pobavila:
(z rozhovoru s T-Sal)
- btw když jsem sečetla počty vojáků, vyšlo mi, že jich je 103 % uváděného celkového počtu XDD
- sakra, to ti japonci nemohli udělat aspoň demonstraci? takhle nebudu mít o čem mluvit... :( .........ha! pravičák hodil molotovův koktejl směrem k budově, tak aspoň něco :D
- "Defense Minister troubled over legal issues if UFO arrives" lol XDD (to byl vůbec nejlepší nález dne: tady)
Tak nakonec jsem z toho něco udělala, ale pyšnit se tim rozhodně nebudu.
Jinak dnes je na programu ještě lehký úvod do fonetiky, kterou nevím proč všichni děsně nenávidí. Já ji mám docela ráda, což je tedy hlavně díky vyučujícímu - mladý doktorand nepostihnutý tím, že se už roky pokouší vysvětlit svůj oblíbený předmět tupě zírajícímu zástupu studentů, které to vůbec, ale vůbec nezajímá. Snaží se hodiny udělat zajímavé (což vhledem k povaze předmětu není ani trochu jednoduché), názorně vše předvádí, občas zapojí i studenty (což bylo teď ke konci už trošku jednodušší, protože z původní stovky jich tam chodilo asi dvacet), jednou nám dokonce zarapoval :D A ten hlas! Bože, má vážně neskutečně úžasnej hlas *roztává*
ehm..*sbírá se* Tak tolik k fonetice, mému druhému nejoblíbenějšímu předmětu.
S lítostí musím oznámit, že můj nejoblíbenější předmět (a současně noční můra) se celý minulý týden nekonal z důvodu návštěvy profesora Kitajimy z Utsunomiye. Tento milý postarší chlapík
- je menší než W-sensei XD
- kapku do W-senseie rejpe
- má rád zemětřesení
- skáče od tématu k tématu, takže psát si poznámky je za a) neefektivní a za b) naprosto na houby
- má ošklivý zvyk ptát se na něco bezbranných studentů XD
Ony by ty přednášky ani nebyly tak hrozné (ta o nemoci v zálivu Minamata, byla tak zajímavá, že jsem včera strávila místo učení se britským reáliím dvě hodiny na netu a hledala o tom informace), ale jsou DLOUHÉ! Dvě po sobě jdoucí dvouhodinovky jsou nesmírně vyčerpávající a pozornost se celou dobu udržet prostě nedá. Někteří tak po půl hoďce začnou koukat do blba, na tváři naprosto prázdný výraz, mozek vypnut. Jedinou spásou je 15-minutová přestávka, kdy se veškerá japonská sekce nahrne do bufetu. Myslím, že za minulý týden jsem za kafe utratila víc než celý předchozí měsíc. Pondělní přednáškou už ale končíme a (možná) se tak uskuteční ještě dvě hodiny cvik (modlila by se, kdyby to uměla) :)
Jinak tenhle týden už bude zápočťák, jak už jsem zmiňovala, což znamená málo hodin ale hodně učení. Neprozřetelně jsem si zapsala konverzaci z japiny už na úterý a teď tu umírám strachy, co tam budu povídat. A ve středu již zmiňovaná fonetika, následovaná British Studies. Tak já už se jdu ale opravdu učit (a rozhodně nebudu koukat na D.Gray-man, chraň bůh) XD
Když si vzpomenete, držte mi palce :)
