Chtěla jsem vás seznámit s pokrokem, který učinila moje komunikace s Ucunomijí, a ještě v půlce minulého týdne to vypadalo velmi nadějně, ale zas se nestalo nic převratného. A protože Kavi si ráda stěžuje, nejlépe všem okolo, kteří už ani nejsou ochotní poslouchat, to by bylo, abych si nepostěžovala i tady.
Minule jsem se zmiňovala o nové adrese do Ucunomije a mejlu, který jsem se chystala smolit. Ten jsem dokonce i víceméně úspěšně sesmolila, poslala a modlila se. A světe div se, dokonce mi tentokrát i přišla odpověď.
Bohužel informačně jsme se příliš neposunuli z výchozího bodu - ano, víme o vás a školní rok vám začíná 3. října (což doprovázelo velmi potřebné vysvětlení, že normálně začíná 1. října, ale letos to spadá na sobotu a v sobotu se kupodivu nechodí do školy -_-;). Ne, nevíme, kdy přiletíte, a protože už je dost pozdě a my si s vámi nevíme moc rady, další informace vám pošleme zítra mejlem. To "zítra" mělo znamenat čtvrtek. Koho překvapí, že "zítřejší mejl" nedorazil ani ve čtvrtek, ani v pátek? Tak já to chápu - konec týdne, navíc maj ještě spíše prázdninové než to pravé pracovní tempo. Ale není to moc příjemný pocit, když za 7 dní letíte přes půl zeměkoule kamsi, kde se se svou lehce neexistující japonštinou budete muset dostat se všema zavazadlama z letiště kamsi do Ucunomije, a přitom ani netušíte, kde budete bydlet, nebo kde vlastně ta škola je. Na Google mapách se to sice hezky hledá, ale v reálu už to taková sranda nebude.
Někde prostě došlo ke komunikačnímu šumu - Udai ani neví, kdy že to vlastně hodlám přiletět. Člověk by čekal, že si to spolu škola a ministerstvo vyřídí, ale očividně tam ta komunikace taky příliš neprobíhá. Takže jsem dnes smolila další mejl (mít víc feedbacku, tak už jsem přímo mástr v psaní mejlů v keigu XD) a upřímně doufám, že tenhle týden se třeba už podaří něco vyřešit. Přeci jen pociťuju první známky hysterie a ráda bych věděla, jestli by nebylo konstruktivnější prostě odjet do Olmu a začít chodit na hodiny, abych něco nepromeškala.
Něco mi říká, že jsem někde na přihlášce přehlédla malilinkatým písmem napsáno: Pozor, jedná se o velmi adrenalinový zážitek; nedoporučujeme osobám s poruchami krevního tlaku.
Ale neboj, to sa nejako utrase :) A ak ti neodpíšu, jednoducho tam prileť, zober do ruky mapu a nájdi školu (no jo, ľahko sa to píše a horšie robí, ale čo už). No a keď tam už budeš, oni ťa budú musieť nejako "poriešiť", nenechajú ťa predsa na ulici alebo niekde inde, teda aspoň dúfam :) A nepísala si náhodou, že ide aj nejaká spolužiačka? Jakže sa to volala? Hm, Nina? Alebo že by predsa len nešla? Držím palce
ReplyDelete