- *velmi nadšeným hlasem* přežila jsem další rok. hurá -_-
- 10 je letošní počet lidí, co si vzpomněl - 3 jsou členové rodiny, 4 náhodní lidi na aarin
- naše kaiwa začala být skutečnou kaiwou. Hodiny máme v kavárně a témata nejsou určená; prostě k čemu se dojde, k tomu se dojde. Jednou jsme takhle probírali mořské koníky a holocaust. A chodím na obě hodiny, ranní i odpolední, dobrovolně.
- test z JC6 byl těžkej jak prase a celou dobu jsem si buďto říkala You gotta be kidding me! a mlátila hlavou o stůl, nebo se smála zoufalstvím. Výsledky budou v úterý.
- mám asi tak týden, max dva, abych sesmolila bakalářku. Jsem v polovině...
- 17. května se koná můj osobní konec světa - mám komisionální zkoušku z morfosyntaxu, což je ta zkouška, jak už jsem od ní letěla. Dvakrát -_-
- pravděpodobně obě spolužačky, kterým jsem to fakt přála, pojedou příští rok do Japonska. O co, že já tu zkejsnu -_-
- karé raisu s čokoládou zní sice omoširoi, ale ve skutečnosti je to oišii aneb Miki vařila a já se přifařila, abych z toho taky něco měla^^
- minulý týden jsem si na trhu v Olmu koupila pstruha. Dokonce mi ho zabili a vykuchali, dobří to muži. Já se na to teda nemohla dívat. Nejhorší pak bylo uříznout tomu hlavu. Zarytě jsem koukala všude možně jen ne na tu rybu X_x Ale nakonec se povedlo a já měla vlastnoručně udělaný rybí hody ^^
- upekla jsem banánovou bábovku, jejíž recept hned po ochutnání putoval k Sylvě. Té to tak chutnalo, že si chodila přidat^^ (vsadím se že vím, co měl/bude v nejbližší době mít W-sensei jako dezert :3)
- ona existuje vanilková vodka! O_o
- zvyšuju svoji zvladatelnou dávku alkoholu na 5 deci vína a jednu vodku
- i přes tohle zatím historicky největší množství jsem včera byla nejstřízlivější ever.
- vždycky jsem si ťukala na čelo, když jsem slyšela, že neúmyslná zranění způsobená kamarády nebolí, ale že je za ně člověk ještě rád. Momentálně jsem hrdá na svou sbírku modřin, nejvíc konkrétně na tu na čelisti, protože vím, že stály za to.
- kluci, kteří způsobí holce takovou bolest, že je schopná vřískat v jednu ráno na pustých ulicích Olmu, prát se s kamarádkou a válet se zoufalstvím po zemi, jsou debilové.
A teď mě omluvte, jdu se věnovat Sósekimu...
edit.: zapomněla jsem na jednu velmi důležitou věc - po 4 měsících jsem ukončila anime-abstinenci. Vítězem, který zlomil mou nepříliš silnou vůli, se stává: NATSUME YUUJINCHOU! (potlesk prosím) ^^
No comments:
Post a Comment