Ohlédnutí za anime II.

Lépe je na tom B Gata H Kei. V řeči tagů: Ecchi, Romance, Comedy, School life. Takže nic, co bych sledovala. Dostala jsem se k tomu díky T-Sal, která to rozkoukala, něco málo mi o tom pověděla, abych věděla, do čeho lezu, a pochválila to. Řekla jsem si, že to zkusím – ecchi jsem snad ještě neviděla a připadala bych si nevzdělaná, kdybych tak neučinila. A ono to bylo zajímavé! Vtipné, nehrálo si to na víc, byla to opravdu jen „school life ecchi comedy“. Na zkouškové ideální žánr. A navíc ten nápad – čerstvá středoškolačka má sen, ne však takový ten obvyklý typu „chci najít lásku na celý život“, ne, ani náhodou. Tahle dívčina má prozaičtější cíl – chce se vyspat s rovnou stovkou kluků. Má však menší problém – je panna a jako prvního kluka by chtěla někoho nezkušeného. Její obětí se tak stává ve styku s dívkami poněkud stydlivý spolužák a komedie může začít. Krom neukončeného konce nemám výtek – na pobavení je to fakt bezvadné a nenáročné anime, ne však bezduché, jaké teď poslední dobou vídám *nenápadně ukazuje na nové Slayers*.

Ještě než se pustím do objevu roku, krátce k druhé sérce Darker than Black: Ryuusei no Gemini. Na to jsem se těšila hned od zkouknutí jedničky, a jakmile bylo anime celé venku, hned jsem ho zkoukla. Bohužel, jak už to tak u pokračování bývá, na kvality první série prostě nemělo. První větší akce byla snad až v osmém dílu a ani pak to nebylo nijak zvlášť akční. Nové postavy, především ta malá holka (na jména nemám paměť), mi často lezly na nervy a Hei, kterému sebrali prostor, a Mao, nyní veverka, to prostě nemohli zachránit. Navíc ta donekonečna opakovaná sekvence, kdy holka …ehm... “vytahovala“ zbraň, se mi zprotivila hned na začátku, takže jsem pak už jen protáčela oči v sloup. Jinými slovy to celkově šlo do kytek, a i když to bylo dosti neukončené, modlím se, aby už další řadu nedělali – nejspíš by to první řadě už dočista zlomilo vaz.

Ještě jedna zastávka před tím objevem roku – dnes zkouknuté Koisuru Boukun (The Tyrant Falls in Love). Kdybych nebyla zvědavá, co novýho chystá aarinfantasy, tak bych o tom do teď nevěděla. A to by byla škoda. I když jsem se dozvěděla, že se chystá překlad, tak hned po dohledání, že tam jednu z hlavních rolí má Midorikawa-sama, jsem nelenila a našla raw verzi. Stejně u tohohle žánru (shounen ai, jak jinak) není podstatné, co říkají, a navíc můžu když tak prohlašovat, že trénuju poslech japiny :D No, každopádně to má být podle mangy (*kavi ji nečetla a stydí se za svoji neznalost*), ale když jsem se pokoušela najít, čeho dalšího je mangaka autorkou, nic jsem neobjevila. To zapůsobilo jako alarm – když je mangaka dobrá, většinou se najdou i další rozjeté projekty, ale tady nic. Tak jsem se trochu zalekla, co mě to zas čeká za hrůzu, a v duchu politovala Midorikawu-sama, k čemu ho to zas dokopali. Ale ejhle, OAVéčko začlo a nevypadalo to ani přeslazeně, ani připitoměle. A pak se to stalo! Midorikawa-sama promluvil svým hlubokým hlasem, který si schovává pro roli semeho. A kavi roztála XD Sice jsem podlehla mylnému dojmu, jelikož Midorikawa-sama zase nebyl seme, ale i tak se mi to líbilo a stalo se to tak vítanou změnou po hrůzách typu Kirepapa atd. Možná je to tím, že se mi roztekl mozek poslechem toho neuvěřitelně sexy hlasu, ale jsem ochotná si to zopakovat (klidně i 10x) XD

Tak a teď konečně k tomu objevu roku. Je jím nenápadné anime s nic neříkajícím názvemDurarara!! Přišla jsem k tomu jak slepej k houslím – viděla jsem tagy Supernatural, Action, High School a v obsazení trio Fukuyama Jun, Miyano Mamoru a Kamiya Hiroshi a řekla jsem si, že to zkusím. Měla jsem zrovna volný den během zkouškového, nic na práci, myslet se mi nechtělo, tak proč ne. Po zkouknutí prvního dílu jsem měla pocit, že jsem ho omylem zapomněla zkouknout, protože jsem se nedozvěděla ani prdlajs. Řekla jsem si, že tomu dám ještě šanci, stejně jsem neměla nic lepšího na práci. A najednou koukám, ono je to zajímavý! Dokonce natolik, že jsem si hned pustila další díl. A další. Ten den jsem jich viděla asi devět a proklínala se, proč jsem nemohla ještě pár dní počkat, než mi skončí zkouškový, abych mohla nerušeně koukat dál. Všechno se to točí okolo tří kamarádů; jsou jimi trochu nesmělý Ryuugamine Mikado, sangvinik Kida Masaomi a zdánlivě nesmělá dívčina Sonohara Anri. I když jsou to kamarádi, mají před sebou tajemství, která jsou ovšem větší, než je záhodno, a vedou k dost velkému průseru. Nemůžu však prozrazovat děj, jelikož celé anime je koncipováno jako puzzle, kde každý kousek zapadá mezi ostatní, a teprve po odkrytí všech dílků dostáváme nějaký ten obrázek. Každopádně vás čeká příjemná podívaná plná cliffhangerů, dramatických i komediálních momentů, skvělých postav i úžasné muziky. Nemůžu si to prostě vynachválit. Dokonce mě to zaujalo natolik, že mám v plánu zkouknout i Baccano!, které je od stejného autora.