Když elita 3.D vyrazí na venkov

nálada: &  co poslouchám: Jpop (nespecifikováno)

Dnes se konal ten ne příliš dlouho očekávaný výlet. Sraz byl v půl osmý před školou; já si to špatně vypočítala a už 7:05 jsem podupávala před vchodem. Naštěstí chvilinku po mně dorazila i spolužačka Bára a pak i nějací kluci, takže jsem tam alespoň nestála jak tvrdý Y. Kluci ale jeli do Temelína, takže se po nějaký době zdejchli a já už je neviděla. Přifařila jsem se tedy ke skupince holek. Pak se okolo přehnala naše profesorka na zeměpisnej seminář, že jsou ještě dvě volný místa na Temelín. V tu chvíli se blížila Šári s Luckou. Tahle novinka je chytla dřív než já, a protože návštěva jaderné elektrárny je jedním z jejich velkých snů, hned po pozdravu se mě Šári zeptala, jestli chci jet s Vojtou na Kuks (jen tak pro upřesnění: Vojta je náš velice "oblíbený" spolužák). Rezolutně jsem prohlásila, že ano, tak se holky zbalily a běžely na bus do Temelína samy.
O chvíli později začalo i naše naloďování. Nám, jakožto 3.D, bylo dáno privilegium, že 15 lidí může jet mikrobusem (tzn. bez dozoru profesorek). To byste koukali, jak se po těch místech zaprášilo. Byla jsem jednou z těch šťastlivců. Nejdřív to byla celkem prča, protože Bára vyprávěla příhody ze života, jenže asi po hodině cesty všichni usnuli, tak mi nezbývalo než se vytasit s empétroskou a začíst se do knížky.
První zastávkou byl Kuks. Připojila jsem se tady k Naty a Martině a společně jsme se doslova hnaly k hospitalu, abychom tam byly první (jsme hold aktivní děvčata^^). Náš průvodce sršel vtipem, takže už asi po pěti minutách jsem se trochu v rozpacích nad výkladem řehnila jak magor. Byla to asi ta nejlepší prohlídka, na jaký jsem byla, a to i přes to, že nebylo zas tolik věcí, na kolik se zírá při jinejch prohlídkách. Celou tu dobu jsem poslouchala každý slovo a tlemila se. Když nás potom pustili na sluníčko, necítila jsem už konečky prstů, jaká tam byla kosa. Rychlochůzí jsme zase s holkama štrádovaly k busu, kde se mezitím inteligence z 3.B vozila na kolotoči a zkoušela houpačky.
Další zastávka Hradec Králové. Řeknu vám, že tam chci bydlet. Ne, vážně. Maj tam kafe za 25 Kč! Já tu za něj platim nehoráznou sumu kolem pajsky. A není tam zas tak moc lidí (i když to mohlo být způsobeno tím, že jsme tam byli ve všední den okolo poledne). Chvilku jsme se motaly různejma uličkama a zjistily, že tam maj tolik kaváren, hospod a restaurací, až oči přecházejí. Vůbec na nás nebylo poznat, že jsme jen turistky; Naty se vrhala ke každýmu cukrářství, který jsme míjely, a nadšeně si fotila trolejbus XD. Zvláště si oblíbila obchůdek s roztomilým názvem Mňam Mňam ;-) Taky jsme narazily na obchod Koh-i-noor, což bylo docela fajn, protože v Praze o něčem takovým nevíme. Zjistilo se, že Naty má úchylku na gumy a já zase na obyčejný tužky (jsme to ale divný lidi). Chvíli jsme se motaly jak nudle v bandě, střihly jsme to okolo divadla (myslim, že bylo Klicperovo nebo tak nějak) a dostaly se zpět na nábřeží. Holky si v nějaký restauraci daly oběd. Já měla svůj oblíbený nudlový salát z domova, který jsem tam ale nechtěla vytahovat, takže jsem seděla nad kafem a trošku závistivě slintala (přiznám, že jsem jim pár hranolek ukradla^_~). A potom jsme vzali Mňam Mňam útokem! Ještě jsem stihla poslat pohled a už se jelo dál.
Poděbrady. To bylo jen tak na otočku, takže jsme se vrhly na oplatky (já zas jen ukusovala ostatním), proběhly šíleně nevzhledným parkem či co a ozkoušely dost nechutnej minerální pramen. Potom jsem vrhla smutný oči na spolužáka Vaška a psychickou manipulací ho donutila si se mnou vyměnit místo, takže jsem se dostala do busu. Zase jsem obrala holky o nějaký jídlo a konečně už jsem se mohla pustit i do svýho oběda - bylo půl pátý. Pak jsme zkejsli v šílený zácpě na Jižní spojce a rozjeli se až za hódně dlouho.
Protože jsem nechtěla jet domů sama, zavrhla jsem metro a jela tramvají s pár spolužákama, včetně Naty a Báry. S Naty jsem se rozloučila na Kačerově, s Bárou o pár zastávek autobusu dál. Dotrmácela jsem se domů po šestý hodině.
Musim říct, že mě bolej nohy jako svině. Ale rozhodně to stálo za to; takovou srandu už jsem dlouho nezažila a i počasí se vydařilo.
PS: Snad budou i fotky ^_~