co poslouchám: rádio Bonton...:-)Včera jsme měli setkání se základkou po dvou letech. Nejdřív jsem si říkala, že tam ani nepáchnu. Pak jsem se ovšem dozvěděla, že jedna slepice, co se mnou i teď chodí do školy, prohlásila, že já určitě nejdu. Tak jsem se zařekla, že půjdu. A šla jsem :-)
Jak je mým zvykem, nestíhala jsem to ani omylem. Sraz byl v pět odpoledne před naší základkou. Já dorazila asi deset minut poté (což je celkem dobrej čas, protože mi ujel autobus a šla jsem pěšky). Moc lidí tam teda nebylo...
Nakonec nás bylo 14. Kluk, co to všechno zorganizoval, pro jistotu nepřišel.... Nakoupilo se něco málo k jídlu a pití a šli jsme na blízkou louku. Docela pohoda. Jen bylo zvláštní, že holky, co bejvaly moje nejlepší kamarádky mi byly nějak moc vzdálený. Téměř vůbec jsem s nima nemluvila. Jedna je totiž drsná hiphoperka a druhá taková snobská... no nic.
Začalo pršet, což znamenalo, že ta slepice, co už jsem o ní mluvila, šla se svejma kámoškama a jedním klukem pryč. Žádná škoda. Ale pak jsme se rozloučili ještě s dalšíma třema klukama, což už mě kapku mrzelo. Zbylo nás sedm (statečných). Vyrazili jsme do nejbližší hospody, kde si každej něco dal (já měla jen kafe - vážně) a kecali jsme. Já se nestačila divit, jak se ty lidi změnili. Jeden kluk - Dan - má teď takový dlouhý vlasy, i když předtím si zakládal na jejich krátkosti. Taky mě dost zarazil Honza. Nejen, že zná anime (konečně někdo!) ale vždycky byl takovej malej a ňouma, ale teď vyrost a byl úplně senzační a taky dost roztomilej...:-)
Asi po sedmý jsme zase vypadli, což bylo způsobený tím, že Honza někde našel kartónovýho Hulka a my zdrhali, kdyby ho někdo chtěl zpátky. Tehdy se od nás taky odpoutal Dan a moje dvě kamarádky. Zůstali jsme teda čtyři: já, Petr, Honza a Michala + papírovej Hulk :-)
Namířili jsme si to k jednomu spolužákovi, kterej měl u sebe Honzovu bundu, ale protože nebyl doma, tak jsme tam více méně prošli celý Hodkovičky...
Nikdy by mě nenapadlo, že s nima bude taková sranda. U Petra jo, ten byl vždycky v pohodě. Ale Honza se mě vždycky stranil a Michala taky bejvala jiná. Lidi se asi vážně měněj. A někdy je to fajn. Doufám, že se zas někdy sejdem...
