Beppu, město onsenů. Tak co myslíte, že Kavi udělala jako první?
Správně - vykašlala se na onseny a zahučela do moře XD
Beppu se nachází zhruba 10 km od Jufuinu, ovšem to je vzdálenost vzdušnou čarou. Ve skutečnosti stojí v cestě hory, tak se to musí objíždět a vlakem to trvá asi hodinu a půl. Je to dost větší město než Jufuin, je tu víc obchodů, víc turistů, víc onsenů a hlavně tu mají moře. Na to jsem se těšila nejvíc. Rychle jsem se ubytovala v hostelu a už spěchala k vodě. Jenže ouha - mají tu dvě krásné pláže, ale moře je příšerně špinavé. A tím myslím sakra hodně - všude jsou doslova hromady odpadků, což odrazuje i takového zarytého milovníka vody, jako jsem já. Jen si vemte - třeba dneska byla neděle, byly tři odpoledne a na pláži jsem byla jediná. A to je krutá realita - pláže tu jsou jen na okrasu, nikdo je nevyužívá. Město by mělo investovat do úklidu moře a pobřeží, protože tohle je vážně hnus.
Do dnešního odpoledne se to však ještě jakž takž dalo - když jste se přebrodili přes ty odpadky, tak dál už to moře bylo relevantně obyvatelné. Dokonce jsem tam hned první den viděla hejna rybiček (které chudinky na hladině lapali po dechu - ok, tak to zas taková sláva není, no). Upřímně jsem měla strach, když jsem si v té vodě odřela koleno, abych nedostala tetanus (kavi není očkovaná -_-). Ale dalo se; dnes odpoledne ovšem připlula další zásoba odpadků a to už bylo moc i na mě. Nechápu, kde se to bere - to někde musela být vyplavená skládka nebo něco, protože to není normální, aby připlouvaly nejen různé obaly a lahve, ale i boty, čepice, baseballové míčky...
Když se zrovna nekoupu, opaluju se. Tím jsem tu taktéž za exota, protože jak už jsme si řekli, Japonci se neopalují. I když já se tedy spíš pálim, protože vždycky jako na potvoru na tom sluníčku usnu. Ale už alespoň nejsem přehnaně bílá. Jenže zase mi na obličeji naskákaly pihy (poprvé O_o). No a když nejsem rozplácnutá na sluníčku jako ještěrka, tak si to štráduju někde po okolí. Jedním z takových větších výletů byla i výprava do Umidžigoku neboli Mořského pekla, což je jedno z osmi nehorázně horkých jezírek, tzv. pekel, v Beppu. A protože jsem si nechtěla připadat jako pecivál, měla jsem takový inteligentní nápad dojít tam z hostelu, jenž je kousek od nádraží, pěšky. V poledne v pětatřiceti stupních na přímém slunci a do kopce. Nedělejte to, radím vám dobře, NEDĚLEJTE TO! Cesta mi zabrala zhruba dvě hodinky a už asi po té první jsem měla pocit, že jestli ujdu ještě pár kroků, zaručeně padnu a umřu. Velmi tematicky tak působil hřbitov, okolo kterého jsem šla. Nejhorší bylo, že jsem skoro celou dobu měla pocit, že jsem zaručeně ztracená, protože prostě není možné, aby to bylo tak daleko.
Nakonec jsem se teda doplahočila, ale příště radši risknu ten autobus. Asi jsem musela vypadat fakt zle, protože i slečna, co prodávala vstupenky, mi ochotně vyběhla naproti, abych nemusela až k ní. Umidžigoku bylo krásně průzračně modré a připomínalo tropické moře, což mělo za následek, že jsem do něj chtěla skočit, i když mi hlas nahrávky stále dokola opakoval, že voda má 98°C. Jediná voda, do které jsem se tak dostala, byl onsen pro nohy, což v horkém létě nejspíš není takové pošušňání jako v zimě. V přilehlé zahradě jsem si trochu odpočinula a mohla vyrazit na zpáteční cestu - tentokrát alespoň z kopce.
Shodou náhod se mi taky poštěstilo, že po celé tři dny, které jsem v Beppu byla, probíhal tzv. Nacu no joi macuri, letní festival, takže všude byly stánky s jídlem, pitím, různé další blbůstky jako chytání zlatých rybiček, mraky lidí, dokonce dvě hudební pódia (v sobotu na dolním pódiu vystupoval jakýsi háfu hawaian Šó něco něco, který měl velmi dobré předělávky amerických hitů včetně Radioactive od Imagine Dragons -měla jsem si to nahrát, kruci >.<) a v neděli i jakési tradiční taneční vystoupení a ohňostroj. Konečně jsem si tak mohla zase dát ikajaki *-*
Mimochodem, řetězec konbini 7eleven zavedl automaty na horké i ledové kafe za 100 jenů, které mě už několikrát zachránilo, a já je za to upřímně zbožňuju! <3
Další fotky zde: http://kavi3.rajce.idnes.cz/Japan_2014
Tak do toho moře by mě nikdo nedostal ani tyčí O.o Chápu, že do toho sami nelezou, ale opravdu by do toho mohli krapet investovat, vždyť to vyloženě bolí na pohled :/
ReplyDeleteže jo? když už mají písčitou pláž (kterých je v Japonsku sakra málo), tak by se slušelo se o ni trochu starat. A ne že se děti místo čachtání klackem přehrabují v naplaveninách a zkoumají, co zajímavého moře přineslo...
Deletebtw četla jsem report nějakého turisty z předloňska a nezmiňoval se, že by to bylo tak špinavý, ale stejně se prý nikdo nekoupal - pitomci, takový vedro a oni jdou radši do onsenu... *krčí rameny*