Taky máte pořád pocit, že je ještě říjen?Netuším, co to způsobilo, ale ty vánoční písničky v rádiu mě celkem dost děsí.
Abych dodělala resty z minula: pořídila jsem si krejčovskou pannu. Jmenuje se Máňa a je děsně neforemná. Krejčovské panny samozřejmě nejsou univerzální velikost, to by nebylo zrovna použitelné. Existují různé velikosti, většinou v nějakém menším rozsahu, tř. velikost S je 36 - 42, M je 42 - 48 apod., kde si přesnou velikost můžete sami nastavit pomocí otočných koleček, které plášť panny roztahují nebo stahují. Zní to dobře, že?
Problém ovšem nastane, když zjistíte, že vaše míry jsou prostě zcela mimo tabulky, aneb co se obvodu prsou týče, jsem S, pas je M, a boky L. A teď babo raď.
Tož jsem se rozhodla jít zlatou střední cestou, protože když hodně přivřu oči (a vezmu si tu nejobjemnější podprsenku), spadám jen tak tak to velikosti M.
Jenže v tom případě bylo třeba Máně vycpat boky, což bylo jedno veselé odpoledne s molitanem, potravinovou fólií a spoustou sprostých slov. Nicméně to celé zatím nějak drží, takže to beru jako úspěch. Větší problém se však ukázal být s vrchní částí. Máňa je prostě příliš prsatá a vůbec taková objemná v hrudní oblasti, což mě úplně nepotěšilo a čehož já nedocílím, ani kdybych si podprsenku něčím vycpala. Obávám se, že až se jednou budu nudit, vezmu pilník a trošku jí zbrousím. Zkoušela jsem na ni dát šaty, které jsem před nedávnem došila a které mi normálně sedí, ale Máňa v nich byla hrozně nařvaná a jen tak tak je přes ty prsa dopla, takže ano, pilník ji nemine.Zatím jsem naštěstí šila jen sukni, takže jsem to nemusela řešit. To jsem si takhle na podzim skočila do obchodu a uviděla žlutou manžestrovou sukni. Pěkná, moc pěkná, ale kraťounká a který normální člověk sakra v zimě nosí minisukně?! Takže jsem hned následující den zašla do látek, pořídila si manžestr a dala se do toho. Jen upozornění: z manšestru je všude hromada bordelu a v současnosti není vůbec nic, na čem by nebyly malé žluté kousíčky nití. NIC. Ani moje boty, ani obal na mobil, ani moje čepice, co jsem před pěti minutami vytáhla z hlubin skříně -_-
V průběhu prací jsem si uvědomila, že by nebylo špatné tu sukni něčím zvýraznit a nápad s tmavě hnědou paspulkou byl na světě. Jelikož to bylo o víkendu a mně se už nikam nechtělo, vyrobila jsem si jí z kousků hnědé látky a prádelní šňůry a olemovala jí kapsy a pas.
Všechno šlo celkem dobře do chvíle, kdy jsem se na sukni (nebo aspoň na ten kus látky, který již vzdáleně připomínal sukni) pořádně podívala za denního světla a ne jen pod žárovkou. A málem mě trefil šlak. Při stříhání se mi totiž povedla taková úžasná věc: v půlce jsem musela přestat a vrátila se k tomu později, to jsem ovšem zapomněla, na kterou stranu jsem to stříhala, a nenapadlo mě to ověřit. Začátečnická chyba. Takže jsem jeden díl sukně měla v tmavším odstínu než ten zbytek. Ono je to ostatně vidět i na tom obrázku - kapsy mají jiný odstín než zbytek sukně. To není schválně, to jsem prostě jen idiot (ale u těch kapes mi to nevadí).Ještě že jsem té látky měla pořádný kus a mohla tedy ustřihnout nový díl (ale té práce navíc, grrr!). Sukni se nakonec podařilo dodělat a zítra si ji hned vezmu <3
A co s tím chybným dílem? No, látku ještě mám, takže prostě bude ještě jedna sukně. Trošku jiná, kratší, s knoflíky více na straně. Zatím jsem nevymyslela kam s kapsami (jestli vůbec budou). Uvidíme; zatím si musím užít to, že jsem zas jednou nějaký projekt dodělala do zdárného konce :)
