Thursday 1 March 2012

Úlovky

Včera jsem měl v plánu procházku. Den předtím bylo moc hezky, sluníčko svítilo a já opět po dlouhé době vytáhla sukni. Jenže včera jsem roztáhla závěsy a ono tohle:


Tak bylo po procházce. A protože z kavárny vypůjčenou Veronika Decides to Die od Paula Coelha jsem přečetla už den před tím, rozhodla jsem se spamovat na twitteru, otravovat kohokoliv kolem (a pochlubit se tu, co všechno jsem tu už sehnala). Následuje tedy článek - nebo spíš ukázka, co jsem si tu koupila. Knihy necháme na jindy a dnes si dáme pouze věci, které dokazují, že jsem fakt holka.

Jako první začnu s tím, že se pochlubím mojí začínající šperkovnicí a pak rozrůstajícím se šatníkem (přestože vás to vůbec nezajímá).

Takže jako první tu máme růžové motýlky. Ty jsem sehnala při své první návštěvě Tokia v korejské čtvrti v Kabukičó. Poslední dobou mám úchylku na motýly a tihle byli zatraceně levní (315 jenů). Nemohla jsem je tam nechat - náušnic jsem měla nedostatek (v té době jeden kompletní pár a dvě samostatné náušnice), tak jsem si chtěla připadat jako holka.



Tyhle byly druhé. Sehnala jsem je tady v Ucunomiji v obchoďáku. Tehdy jsem poprvé objevila značku Paris Kids, která má všechny náušnice za 315 jenů, jedno jestli to jsou miniaturní pecičky nebo tyhle dlouhé krásky. Kupovala jsem je někdy na začátku zimy a moc hezky mi ladí s bílým svetrem, který jsem si koupila ten samý den. Stále jsou mé nejoblíbenější, vyhrazené na spešl dny :)

O těchto jsem se možná už zmiňovala - byli jsme s manželem v Bell Mallu a mně to nedalo a musela jsem se jít podívat i do obchůdku s náušnicema. Manžel nebyl nadšen, ale když jsem se ho zeptala na názor, jaké náušnice bych si měla koupit, řekl že tyhle. Budiž, mám je. Jsou kjůt, mám je ráda, ale z toho zapínání jsem lehce nervózní - jsou totiž jen přicvakávací a já se bojím, že je jednou ztratím X_x Beru si je, když chci zaimponovat manželovi


Koupeny ve výprodeji minulý měsíc, taktéž za 315 jenů, ale v jiném obchodě. Neměla jsem totiž nic v červené barvě a poslední dobou mám červenou ráda, tak proč ne. Chtěla jsem původně něco delšího, protože mám vlasy přes uši, ale kytičky byly to nejhezčí, co tam v červené měli, tak jsem holt šáhla po nich. Mám je na nejběžnější nošení.


Zatím poslední úlovek. Ze stejného obchodu jako ty předchozí. Bohužel s těmito jsem měla lehký problém - spadly mi na zem a upadl mi kamínek, tak jsem s nošením musela počkat do doby, než jsem si koupila vteřinové lepidlo. Teď již drží a už jsem je i několikrát měla, jsou však křehké, takže je nosím, jen když chci dělat parádu.


Na konec jsem si nechala tenhle přívěšek. Dlouho jsem sháněla něco pěkného, ne moc velkého ale ani moc malého, pokud možno srdíčko nebo tak, protože z pochopitelných důvodů jsem svůj nejoblíbenější řetízek s japonským znakem ai musela nechat doma. Na tohle jsem narazila ve stejném obchodě jako na předcházející náušnice a hned se mi to zalíbilo, takže to už ani nesundávám.




Tolik šperky (tedy prozatím) a teď se podíváme na můj pomalu se rozrůstající šatník.

Jako první přišel na řadu zimní kabát, jelikož jsem s sebou žádné zimní oblečení ani žádnou bundu neměla. Tenhle jsem sehnala v H&M na Šindžuku, a dokonce byl ve slevě, takže mě přišel jen na 2 tisíce jenů (asi 500 Kč). Doteď si říkám, že jsem měla obrovskou kliku. Tenhle kabát se mnou strávil celou zimu a momentálně je na něm permanentně přicvaknutá brož od Nika.





Druhý úlovek byl tenhle krémový svetr. Ten jsem sehnala v obchoďáku tady v Ucunomiji ve slevě za cca 2 tisíce jenů. Je děsně teplý, má kapucu a ty bambulky jsou děsně kjůt. Bohužel se však blbě pere, pouští chlupy a přes to, jak je teplý, musí se na něj opatrně, aby se neroztrhl. Ráda s ním dělám parádu v kombinaci s výše zmíněným kabátem, ale hodí se i k sukním, džínám - prostě ke všemu :)





Tenhle svetr mi vybrala Miki, když jsme tuhle byly v jednom obchoďáku tady. Nejdřív jsem na to koukala jako wtf? protože hnědá a ještě k tomu puntíky, to je na mě prostě moc. Ale zkusila jsem si ho a světe div se, je fakt pěknej. Obrovská přednost je, že je dlouhý a tudíž mi nefouká na záda, když se tu prohánim na kole. Mám ráda i ten větší výstřih, ale musím mít bezpodmínečně šálu, abych nenastydla.








A samozřejmě trička - Snoopy je z Uniqlo na Šindžuku, The Day in Question je z koncertu B-T v Tokiu, DW mám z netu a poslední je z Ontama Carnivalu v Jokohamě. Velikostně se však pohybuju v podstatě napříč - B-T je S, Snoopy a Ontama je M a DW je L...

Tyhle dvě sukně jsem sehnala v sekáči na Orion dóri, poblíž kavárny, kde dobrovolničim. Sháněla jsem sukně v normálních obchodech, ale buď tu maj minisukně nebo maxisukně a nic mezitím. Takže když jsem uviděla tenhle sekáč, mé srdce zaplesalo a já se střemhlav vrhla do přebírání sukní až jsem vyhrabala tyhle dva kousky. Obě jsou lehce nad kolena, černá má v pase gumu a na lemu krajku, červená je zavinovačka (a pouští jak prase). Černou jsem dnes měla na šichtě v kavárně a je děsně fajn :)
Uznejte, že se ze mě fakticky stává holka :D

3 comments:

  1. Vzpomínáš na ten moment, jak ses na mě blbě ksichtila, když jsem si kdysi stěžovala, že mám jenom jeden pár naušnic a že s tím nelze vyžít? Jsem ráda, že je pryč XDD

    ReplyDelete
  2. Jn, tehdy jsem ještě byla normální, nesnášela nakupování, nenosila šperky, nenáviděla sukně a zavrhovala kluky. Ty časy jsou nejspíš nenávratně pryč, ale když budu mít štěstí, třeba z nich jednou bude legenda, kterou budu vyprávět svým kočkám XD

    ReplyDelete
  3. Super úlovky, těším se, až tě v nich uvidim :3

    ReplyDelete