To jsem si ráno ve dvanáct takhle hezky vstala, kouknu z okna a tam sluníčko. A jelikož jsem celý včerejšek strávila zalezlá v pokoji a sledovala jeden seriál za druhým, dnes jsem chtěla změnu. Tak jsem si sbalila svých pět švestek, mobil nechala doma a vyšla si na procházku. Podle mapy byla poblíž zelená plocha okolo řeky, tak jsem ji šla prozkoumat.
 |
| Cestou jsem potkala torii - Sylva měla pravdu: jsou všude! |
 |
| <3 |
Začala jsem tedy tímto... asi nejlepší slovo je lesopark. Podle cedulí je to chráněná krajinná oblast.
Cesta je to naprosto rovná, skvělá na procházky a chvilkama jsem litovala, že neumím jezdit na kolečkových bruslích. Těžko říct jestli jsem si vybrala blbou dobu, ale ani jsem nepotkala moc lidí - jen jsem kolem viděla pár zaparkovaných aut a pár pejskařů.
Tak jsem si tak vykračovala po břehu, vítr jako prase a konec v nedohlednu. Jdu hodinu, dvě...a konec furt nikde.
Nakonec jsem objevila most vedoucí na druhou stranu. Přestože cesta pokračovala, radši jsem to vzala na druhou stranu - bůhví kam bych jinak došla. Přeci jen sluníčko už začalo zapadat a já neměla mapu.
Na druhé straně jsem se táhla po břehu zase zpátky, tentokrát ve stínu lesíku. Než jsem však došla k prvnímu mostu na druhou stranu, slunce už úplně zapadlo. Chvilku jsem si říkala, jestlipak vůbec najdu cestu domů - a nijak mi nepomohlo, když jsem zahlídla ceduli "Ucunomija - 8 km" Jsem si říkala, že si dělaj srandu - tak daleko se mi vážně nechtělo. Nakonec jsem ušla tak další dva kiláky a byla u obchoďáku Bell Mall, takže vše dobře dopadlo :)
Upřímně - jediné, co jsem sem chtěla dát, jsou fotky, ale tak když už tak už.
Protéká tudy řeka Kinugawa, z počátku je písečná pláž, později trávy a nakonec lesík převážně bambusů. Díky tomu je zde poměrně dost ptactva od vodních ptáků po dravce.
Cesta je to naprosto rovná, skvělá na procházky a chvilkama jsem litovala, že neumím jezdit na kolečkových bruslích. Těžko říct jestli jsem si vybrala blbou dobu, ale ani jsem nepotkala moc lidí - jen jsem kolem viděla pár zaparkovaných aut a pár pejskařů.
 |
| lovení zakázáno |
Nakonec jsem objevila most vedoucí na druhou stranu. Přestože cesta pokračovala, radši jsem to vzala na druhou stranu - bůhví kam bych jinak došla. Přeci jen sluníčko už začalo zapadat a já neměla mapu.
Na druhé straně jsem se táhla po břehu zase zpátky, tentokrát ve stínu lesíku. Než jsem však došla k prvnímu mostu na druhou stranu, slunce už úplně zapadlo. Chvilku jsem si říkala, jestlipak vůbec najdu cestu domů - a nijak mi nepomohlo, když jsem zahlídla ceduli "Ucunomija - 8 km" Jsem si říkala, že si dělaj srandu - tak daleko se mi vážně nechtělo. Nakonec jsem ušla tak další dva kiláky a byla u obchoďáku Bell Mall, takže vše dobře dopadlo :)
Upřímně - jediné, co jsem sem chtěla dát, jsou fotky, ale tak když už tak už.
No comments:
Post a Comment