Třídění odpadu, level Japanese

Za těch 5 měsíců tady jsem zjistila, že v Japonsku existují věci, které mě příjemně překvapily a jsem ráda, že jsou takové jaké jsou, a stejně tak existují věci, které mě neuvěřitelně iritují nebo jsou mimo mé chápání. Tak jsem se rozhodla vám tyto maličkosti ovlivňující můj každodenní život přiblížit.

Jako první vám představím všemi nenáviděný systém třídění odpadků. Víte jak u nás ti akčnější třídí papír, sklo, plasty a poslední dobou i kartony od mlíka a džusů? Tak to je proti systému tady úplná flákárna.

Za prvé - tady je třídění povinné. Pokud odpadky správně neroztřídíte, popeláři je neodvezou. Nekecám - manžel vyhazuje svoje odpadky neroztříděné (protože je to chlap a třídění odpadků není dost mužné) a ty pytle tam vždycky leží ještě dost dlouho po odvozu ostatních odpadků.
Pokud se tedy smíříte s myšlenkou, že vás čeká třídění, připravte si spoustu průsvitných či poloprůsvitných pytlů - budete je zaručeně potřebovat. Černé či neprůhledné nejsou povolené a vyústí v jejich neodvezení. Máte? Tak teď se posaďte, protože co vám teď řeknu, se vám zaručeně nebude líbit. Exituje 13 různých kategorií, na které se odpad roztřiďuje. Ano, třináct. Já mám standardně dvě každý týden a jednou za čas další 4, u kterých vždycky čekám, až se mi nahromadí.

Nejčastější je kategorie Spalovatelný odpad - sem patří organické zbytky, tedy odpad z kuchyně, papírové kelímky či obaly, které se nedají dát do jiné kategorie zahrnující papír, papírové kapesníky, vložky, malé dřevěné věci jako špejle či párátka, krátké větvičky a kupodivu i cédéčka a kazety. Tady je pro mě asi největší problém poznat, který papír sem patří a který ne - naštěstí mi pomáhá značka na většině výrobků.

Druhá nejčastější kategorie je Plastové výrobky. Neplést s Plasty, které u nás znamenají PET lahve - ty mají vlastní kategorii, ale tahle to není. Nicméně sem patří víčka od těchto lahví (ano, tyhle dvě věci se třídí samostatně). Krom víček nejen od lahví jsou tu různé plastové obaly, sáčky, kelímky, síťky od ovoce, barevné tácky a plastové nádoby. Tady je naštěstí taky symbol, který to třídění usnadňuje. Poslední dobou mám ale problém - netuším, jestli sem patří i alobal nebo ne, protože ten co mám, na sobě žádný symbol nemá... 

Jednou velkou wtf kategorií je Skleněné lahve, plechovky a konzervy. Ano, tohle je jedna kategorie. Nejdřív jsem tomu nechtěla uvěřit, ale už je to tak. Netuším, co k tomu Japonce vedlo. A aby toho nebylo málo, patří sem skleněné lahve od pití, od léků, jídla i kosmetiky, ale s maximálním obsahem 1,8 litru a ne skleničky jako takové, ani mísy či jiné sklo. Stejně tak sem nepatří plechovky větší než 20 cm (asi myslí ty na barvy, ale jistá si nejsem).

Pokud sklo či konzerva neodpovídá předchozí kategorii, šoupne se do Nespalovatelného odpadu. Sem patří sklo, porcelán, konvice, hrnce, deštníky do 1 metru délky a malé domácí spotřebiče jako fén nebo toustovač. Nic nesmí přesahovat 50 cm s výjimkou již zmíněných deštníků.

Pak tu je taky kategorie Papírové obaly od pití, které musejí mít bílou vnitřní stranu. Od vás se očekává, že takový obal nejdřív vymyjete, pak rozřežete a buďto svážete provázkem, nebo hodíte do průhledného pytle.

Další kategorie jsou Bílé polystyrénové tácky, Noviny, Kartónové krabice, Časopisy a jiný papír, již zmíněné PET lahve, z kterých musíte nejdřív sundat tu papírovou etiketu, Oblečení (které se nejdřív musí vyprat) a Nebezpečný odpad zahrnující baterie, zapalovače, spreje, nože či žárovky. Poslední kategorií je potom Nadměrný odpad zahrnující skříně, lyže, kola či futony a pro jeho odvezení už musíte zavolat na město a domluvit se s nimi, za což se platí.

Tak tolik zdejší kategorie. Vypadá to děsivě, ale člověk si časem zvykne. Horší je, když narazíte na něco, co nevíte kam šoupnout. Třeba si představte takový ty sáčky s bůhvíčím proti vlhkosti. Já vím prd, co to obsahuje, jestli je to nebezpečný nebo to můžu hodit do spalovatelného odpadu... Nebo takový ty vatový tyčinky - vata je spalovatelná, ta plastová tyčka ne. Občas je to fakt velice zajímavé a záleží na tom, jak to odhadnete. Vězte ovšem, že pokud se spletete a někdo si toho všimne, tak budete mít špatné svědomí, že ta velmi příjemná vedoucí koleje musela jít a prohrabat se vašimi odpadky, aby vše napravila. A věřte mi, že to není vůbec příjemná práce, prohrabávat se tím hnusem. Já to tu bohužel musím dělat taky - jelikož se tu střídáme ve službě na úklid, tak musím jednou za čas projít odpadky z kuchyně a roztřídit je. Dnes to bylo obzvláště náročné, jelikož manžel si odjel do Kansai aniž by udělal svou službu a ještě mi tam přihodil svoje odpadky, které nevynesl - 6 pytlů odpadků, z nichž některé už po těch téměř dvou týdnech začínají hnít. Nádhera. Bohužel je dnes čtvrtek, odvoz jsem o den propásla, takže teď musím čekat zase až do nedělního večera, než je budu moct vynést.