co poslouchám: Ichirin no Hana - HIGH and MIGHTY COLORDneska se konaly přijímačky na střední školy, což nám vyneslo den volna *děkuje všem deváťákům, kteří to umožnili*. I když ne tak úplně.
Byli jsme na exkurzi v Národní knihovně v Klementinu. Z celý prohlídky jsem si neodnesla ani ťuk, jelikož se Naty vrátila z Anglie, takže musela povinně poreferovat, a já neposlouchala průvodkyni - žádná škoda, stejně si tam něco šeptala pro sebe. Jedinej zážitek, který to s sebou přineslo, byl výstup na docela vysokou věž po takovejch zatraceně točitejch schodech, z nichž se mi pak točila hlava.
Kromě tohohle jsem pak ještě byla ve městě, kde jsem se - podotýkám, že marně - snažila sehnat červeno-černý náušnice. Bez šance. Něco takovýho se snad ani nevyrábí. Grr! To mě naštvalo, protože to ani nemělo být pro mě, ale jako dárek.
Po proběhaném dni mi aspoň přišlo vhod vystoupení bůhvíjaké kapely přímo ve stanici metra B - Smíchovské nádraží. Fakt nemám tucha, o koho šlo, jediné vodítko byl transparent s nápisem "Majáles Underground". A zpívali docela pěkně. Tahle myšlenka hrát v metru se mi líbila - a docela dost lidí se zastavilo, aby se aspoň na chvilku zaposlouchalo. A bylo jedno, jestli šlo o středoškolskou mládež nebo podnikatele s kravatou. Škoda že mi jel autobus :-(
Vtip na konec: (vyprávěla nám ho profesorka češtiny, abychom lépe pochopili surrealismus) Představte si poušť a uprostřed té poušti stojí obchod. Přijede tam žirafa na kole. Vejde, pozdraví a ptá se: ,,Máte modré rohlíky?" Prodavač odpoví: ,,Ne, máme jen červené." A žirafa na to: ,,To nevadí, já jsem tady na kole."
To je vše
No comments:
Post a Comment