NSZ

nálada:  co poslouchám: úryvky ze Stargate

Je sobota a já vstávala v pět ráno a šla jsem do školy.
Ne, vážně. Na našem gymplu se dělaly Národní srovnávací zkoušky a já byla jedním z administrátorů. Byla jsem ve dvojici s Naty v naší kmenový třídě. Všichni jsme dostali několikastránkový manuál a včera po škole jsme zhlédli instruktážní film. Říkali jsme si, že na tom se nedá nic zkazit. Navíc dobře platěj, tak co.
Když jsem dorazila do školy, to bylo v půl osmý, už tam postávali účastníci zkoušek, a to i přes to, že samotná zkouška začínala až v devět. Vylezla jsem schody a vidim, že na lavičce sedí Naty a vedle ní někdo leží. Byl tam chudák tak zachumlanej, že jsem ho poznala pouze podle zelených botasek. Ondra, nejegoističtější člověk co znám. Ležel, pod hlavou svůj bágl, oči zavřený. Dospával. Jak jsem se pak dozvěděla, zrovna přišel z noční v Makru, kde vykládá zboží. Bohužel mi nesnesitelně klapou boty, takže jsem ho vzbudila. A představte si to - on mě pozdravil! (to nikdy nedělá a já už vlastně taky ne) Mně ho bylo tak hrozně líto, jak tam schoulenej ležel *rozplývá se*
Ehm *významné odkašlání*, zpět k tématu.
V aule jsme dostali jmenovky, vodu a dvě obálky - Kerberos a Calisto, ty neproblematičtější věci, jaký jsem dnes viděla. Rozdělili jsme se do tříd, já tedy byla s Naty v prvním patře. Ještě že tak. Si nedokážu představit, že bych byla ve druhym patře a když tak musela lidem vysvětlovat, že jestliže chtějí na záchod, tak klučičí na patře vůbec nejsou...*pokrčí rameny* Na tabuli jsem sepsala seznam, jak kdo bude sedět, a pak už se začali trousit účastníci. Naty je se seznamem v ruce posílala do lavic. Připadaly jsme si konečně jednou strašně důležité :-P Když odbyla devátá, Naty začla svůj proslov už třetím zopakováním, že si maj všichni dojít na záchod. Nikdo ani ťuk (ňoumové tvrdohlaví!). Následovala kontrola OP, což jsem měla na starost já a docela mi to i šlo, než jsem se dostala ke klukovi s pasem odněkud z Ukrajiny. Já po něm chtěla rodný číslo a on na mě, že rodný číslo nemá O_O
Pak jsme jim rozdaly totálně zvorané dotazníky, což Naty docela rozhodilo - chyběla totiž druhá strana...
Naty přečetla pravidla a pak jsme se vrhly na protokolární rozpečetění obálky. Svědkem nám byli takoví dva kluci z první lavice. Hlavně David Lajpert byl nezapomenutelnej. Všichni se totiž oblíkli tak nějak běžně (až na jednoho hošana v pastelově zelenym tričku s bílým svetříkem přes ramena), ale on měl skejťácký boty s červenejma a žlutejma tkaničkama, skejťáckou mikinu, kalhoty i kšiltovku. Navíc nám stále připomínal, že má špatně napsaný jméno. Úplně jsme si ho oblíbily^^
Rozdaly jsme záznamový archy a pak i zadání a Naty vydala pokyn "Můžete začít pracovat" - vyvrcholení celý akce!
A tak začali. Jako administrátorka jsem musela pochodovat mezi nima a dohlížet na ně. Protože mám ty klapavý boty, musela jsem je zout a chodit jen v ponožkách, abych je nerušila. Tyhle testy se mi líbily asi jen proto, že jsem je nepsala já, nýbrž jsem dohlížela na ostatní. Naty se zatim starala o administrativu a vyplňování všech protokolů. Ale byli hodní, nezlobili a neopisovali. Po 105 minutách jim Naty oznámila konec. Krutě to nestíhali. Až mi jich bylo trošku líto (hlavně Lajperta, ale to je přeci jasný). Všechno jsme od nich vybraly a zase protokolárně zapečetily za asistence našich dvou oblíbených účastníků. Hotovo!
Rozprchli se jak stádo ovcí a my až pozdě zjistily, že nám dva podpisy ještě chybí. Začaly jsme nahánět ty zbytky, co nám ještě zůstaly v dosahu, a dobře to dopadlo. Ještě vše dodělat podle manuálu, odevzdat obálky ředitelce, a jde se domů. Docela mě z toho pochodování sem tam bolely nohy, i když ta zkouška netrvala nijak zvlášť dlouho...
No, máme to za sebou, snad přijdem i k nějakým těm financím (které v mém případě stejně kompletně padnou na Animefest).
Musím ještě poděkovat Naty, že do toho šla se mnou, že oddřela všechnu tu práci, že mluvila, protože to je asi moje největší slabost, a že se o vše postarala, poněvadž já jsem neschopná. Díky