(kvalita mých nadpisů je čím dál tím lepší, není-liž pravda? XD)
Kisumai vyrážejí na turné, Tama si zahrál v nejnovějším vydání Hontó ni atta kowai hanaši (ten kluk se lepší - není divu, že zanedlouho bude v kinech film s ním v hlavní roli a na podzim pak dorama), Araši vydali nový singl, za měsíc a něco vyjde nové album a pak další koncertní šňůra (ježišmarjá, kluci, zpomalte, ještě jsem neviděla dva poslední koncerty - o těch starých ani nemluvě). Jako fanynka jsem teď tak docela zaneprázdněná (protože "busy" nebo "bizy" jsou hrozná slova a já je prostě používat nebudu) a tiše si tu fangirlim v koutku (protože jsem od přírody sociálně nepoužitelná a nedej bože, abych se připojila k nějaké skupině fanoušků a fangirlila s někým - ne že by to v případě Araši vůbec šlo - eseje o tom, proč zrovna Araši jim psát fakt nehodlám).
Občas si tak představuju, jaké by to bylo, kdybych měla nějakou kamarádku, s kterou bychom si společně pronajaly byt a čas od času otevřely flašku alkoholu nebo se ve tři ráno rozhodly, že je ideální čas dát si zmrzlinu a juknout na Doktora nebo něco podobně divného. A pak si vzpomenu, že za prvé si se svým platem těžko pronajmu byt, že se vlastně bojím bydlet s někým známým, protože ponorka, že bych stejně většinu času byla zalezlá ve svém pokoji, protože mám prostě ráda samotu a soukromí, a že ve tři ráno už mám hlubokou půlnoc, protože jsem stará a ráno vstávám do práce. Pokud nám barák nespadne na hlavu a pokud budu mít na nájem, tak tu budu bydlet nejspíš i za dvacet let a mou jedinou spolubydlící bude tak maximálně nějaký kaktus, který přežije mou "péči" (během týdne jsem odrovnala pažitku - jsem skvělá -_-).
Pomalu se mi blíží druhé šúšoku kacudó, takže tak přemýšlím, co že bych to vlastně chtěla dělat - někdy si říkám, že práce v knihkupectví by byla fajn (a pak si vzpomenu, že se v knihách zas až tak nevyznám), nebo někde na recepci (lidi a telefony - špatná kombinace) nebo něco s japonštinou (ha ha, tak to určitě) nebo něco psát a dělat korektury (ha ha, tak tenhle byl dobrej -_-). A vždycky skončím tam, kde jsem začla - že jsem měla studovat účetnictví. Člověk si vždycky říká, kolik má možností a co všechno by mohl dělat - a nakonec zjišťuje, že vlastně moc na výběr nemá a že jakmile se vydá jednou cestou, všechny ostatní se mu uzavřou a málokdy se objeví příležitost je opět otevřít a vstoupit na ně.
Ale nechme depresivních témat - tenhle víkend už jsem měla alkoholu dost.
Vlastně bych se ráda zeptala, jestli se mezi vámi nenachází někdo, kdo má víc zkušeností se šitím než já. Mám totiž problém, který nevím, jak vyřešit. Ráda bych si ušila další šaty, tentokrát by spodek tvořila kolová sukně a vršek by byl s tzv. výstřihem do srdíčka a širšími ramínky. Něco takovéhleho:
Ovšem nemám na to žádný střih, takže si ho budu muset nakreslit sama. Hledala jsem tedy, jak se to má utvořit a našla jsem tři možnosti:
Tolik vyplivla burdastyle.com |
Víc se mi líbí ten první, ale zase je to takové rozkouskované. K tomu třetím by šly přišít ramínka a docílilo by se toho samého, ale zase - dost rozkouskované. Moje otázka tedy zní, jestli jde ten předek nějakým způsobem udělat z jednoho, max. ze dvou dílů, a pokud ano, jak? Jak docílím, abych měla opravdu takové ostré linie a hezké V a ne takové obliny jako na druhém modelu? A jak ten výstřih začistím, protože něco mi říká, že v těch ostrých úhlech budu jen těžko obracet podsádku. Šikmý proužek? Netuším a internet mi v tomto případě moc nepomohl, takže se obracím na vás, milé čtenářky či milí čtenáři. Já jsem levá a v životě jsem se nezúčastnila žádného kurzu šití, moje mamka šicí stroj viděla jen z dálky a v mých chytrých knihách mi to autoři zatajili...a tím můj výčet možných zdrojů osvícení skončil. Pokud jste informovanější a povolanější, poraďte mi prosím. Odměnou vám bohužel bude jen moje neskonalá vděčnost (a pocit, že jste chytřejší a lepší než tahle blbka) :)
Mimochodem, kdyby někdo měl tip na nějakou nenáročnou a levnou rostlinu, co zůstane zelená déle než týden, sem s tím. Máme doma dvě a půl kytky a mně už to leze krkem. Mám pocit, že už jsem se jednou v dávné minulosti ptala, ale samozřejmě jsem to zase zapomněla a hledat se mi to nechce.
Předem všem děkuji za případnou pomoc a přeji hezký vstup do nového školního roku (míň omladiny poflakující se v ulicích - ou jé) :D
S sitim Ti bohuzel nepomohu, ale z rostlin doporucuji zelenec, nejlepe ten bez prouzku - celozeleny, pac je odolnejsi.
ReplyDeletePřipojuji se s doporučením zelence, vskutku nenáročná a tolerantní rostlina, která se i za minimalní péči (aka zanedbávání) odmění výhonky.
ReplyDeleteDěkuji :)
ReplyDeleteV místním květinářství jsem ho zahlédla, takže až bude výplata, tak ho asi zkusím.
Jako kytku doporučuju zamioculcas. Je to snad nesmrtelné.
ReplyDeletePokud jde o spolubydlení: měla jsem spolubydlící, která když nevařila, tak z pokoje nohy taky nevytáhla. Někdy člověk ani nevěděl, jestli je doma. Takže buď v pohodě. Je to normální.
A v knihách se na práci v knihkupectví vyznat nemusíš. Ale většinou je tam nějaká komunikace s lidmi. Nedej bože okolo Vánoc, nebo na začátku roku, když mají i učebnice a spol. Fuj, to jsou ty lidi jak vosy.
Jako kytku doporučuju zamioculcas. Je to snad nesmrtelné.
ReplyDeletePokud jde o spolubydlení: měla jsem spolubydlící, která když nevařila, tak z pokoje nohy taky nevytáhla. Někdy člověk ani nevěděl, jestli je doma. Takže buď v pohodě. Je to normální.
A v knihách se na práci v knihkupectví vyznat nemusíš. Ale většinou je tam nějaká komunikace s lidmi. Nedej bože okolo Vánoc, nebo na začátku roku, když mají i učebnice a spol. Fuj, to jsou ty lidi jak vosy.