Když vám řeknu, že tu sedím s Cool Lemonem neschopná cokoliv dělat, i když mám mrtě práce, a v náhodných intervalech tu u toho brečím, tak vám asi dojde, co je dnes za den. Ano, správně, je pondělí.
Kaiwa odpadla, tlumočnický seminář nebyl, tak jsem si říkala, že dneska to půjde, že se hecnu, nastoupím před prváky a celou hodinu odučím. Haha. Jen se smějte, ale já tomu fakt věřila. Teda jen do té doby, než ta hodina opravdu začla.
Tehdy se na mě vyřítil nečekaný problém - studenti kašlou na jmenovky a já je podle jména prostě neznám (a Monika jo). Jo, já vim, je to pitomost, ale tak mě to vykolejilo, že jsem víceméně celou hodinu zase nechala na Monice a užírala se tím, že to prostě nedokážu.
Teď už je pozdě něco zkoušet, protože ty studenty prostě a jednoduše neznám. Nedokážu to. Nejde mi to. Neumím se chovat tak "učitelsky", neumím zacházet se slovy a ve snaze nedat najevo strach zase zním strašně povýšenecky nebo otráveně. Jakmile někdo udělá chybu, prosebně koukám na Moniku, aby je opravila a vysvětlila jim to. Bojím se jich. A semestr je téměř za námi. Zase jsem nic nedokázala, jsem k ničemu. Asi by bylo nejlepší, kdybych prostě zmizela, kdybych jednoduše přestala existovat. Nikdo by si toho ani nevšiml, stejně jsem všem jenom na obtíž. Na světě by třeba aspoň bylo o něco optimističtěji...
No táááák, kavi, nevešaj hlavu, ono to pôjde, raz...časom... Jednoducho na tých študákov nakrič, že kde v psej riti majú menovky?! :) A aj keď ich nebudú mať, tak ich oslovuj napr: ty v tej modrej mikine, hej, ty blondína alebo ten v tých brýloch, proste niečo skús vymyslieť. Ja viem, ono sa to ľahko radí, keď tam nie som a nezažívam tvoju situáciu, ale i tak skús si nájsť dáky systém. A že znieš povýšenecky a otrávene? A kto nie? Každý je občas "bručoun" :)
ReplyDeleteNo tak, hlavu hore, určite by si chýbala ľuďom v tvojom okolí, a takisto mne by bolo veľmi ľúto, keby si jednoducho zmizla zo zemského povrchu. Síce sa nepoznáme, ale v mnohých ohľadoch mi pripomínaš mňa samú a naozaj by ma nepotešilo, keby nejaká kavi proste len tak odišla. Navždy... Bolo by príliš jednoduché vykašlať sa na všetko, omnoho ťažšie je bojovať ďalej. A myslím, že sa oplatí žiť. Navzdory všetkému zlému. A že by bol svet o niečo optimistickejší bez teba? No tak to si nemyslím. Bývali dni, keď som bola absolútne na dne, ale potom som čítala tvoje články a vtedy som zabudla na svoje problémy a na všetko okolo seba, vtedy si bola len ty a tvoj svet a tvoj štýl písania, tvoj humor...proste mi vtedy bolo fajn. Vniesla si do môjho srdca kus tvojho sveta a to mi pomohlo. Tak ak si myslíš, že to len tak vzdáš, vyhoď si to z hlavy, lebo pre mňa si v určitom zmysle dôležitá osoba. Aj keď to zrejme vyznieva dosť čudne :)