Pozitivní chvilka

Už dlouho tu nebylo nic pozitivního, tak abyste mi tu nepáchali sebevraždy jako ten maník z vedlejších kolejí, který si předevčírem skočil z 10. patra, tak vám sem hodím nějaké ty dobré zprávy.

Za prvé, dopsala jsem bakalářku. Má 46 stran bez těch hovadin okolo a dneska jsem ji i dala nechat svázat. Mám si přijít v pátek. Ale byli teda příjemní jak šmirgl.

"A potřebovala bych to datum a jméno i na hřbet..." "To neděláme."

"Šlo by to i vypálit na cédéčko?" "Ne" 

Už se vyloženě těším, až tam zas příště půjdu X_x Teď jen musím doufat, že v pátek u nás na katedře někdo bude, protože jinak nevím, co s těma bakalářkama budu dělat... (Kavi má v plánu je přinejhoršim strčit do ruky W-senseiovi, protože ten tam zaručeně bude)

Dále jsem pásla souborku na japině. Byl to boj a trvalo to dva pokusy, ale na tu dvojku jsem to dala. Jestli si myslíte, že tímto mám pokoj, jste na omylu. "Ale mohla byste si to přijít zkusit napsat znova na tu jedničku." Takže jsem tam byla i potřetí a zítra jdu znova. Na tu jedničku to prostě nedám, protože se neučím znaky, ale tak když ho to baví opravovat *pokrčí rameny*

Níže zmiňovaný projekt na anglistiku byl nejspíše přijat, protože to mám zapsáno ve stagu, ale v pátek tam stejně radši dojdu.

Včera jsem měla poslední dvě zkoušky - korejštinu a morfosyntax.

Korejštinu jsem ani neviděla. Seriously. A když jsem tam přišla, tak prvního kluka hned vyhodila. Tak jsem si říkala, že to je v prdeli a málem chytla hysterčák. Poprvý mi docvaklo, že se k těm státnicím fakt nedohrabu. Ale všichni svatí a Midorikawa-sama nejspíš stáli při mně a já to dala O_o
Neuvěřitelně mi to zvedlo náladu^^

Pak mě čekala ta hrůza. Paní proděkanka byla opět v ráži - ten den vyhodila už 4 lidi, přímo před mýma očima pak i mou spolužačku. Říkala jsem si, že to už je teda v prdeli a že se můžu zvednout a jít. Naštěstí jsem měla komisionálku, takže to nešlo. Komise sestávala z jedné velmi příjemné vyučující, takže jsem byla přeci jen trošinku klidnější a snažila jsem se, seč jsem mohla. Nakonec se jim stejně podařilo mě rozhodit, ale stihla jsem aspoň říct pár chytře znějících věcí, takže jsem tu trojku ulovila. Byl to teda boj na život a na smrt, ale mám to ^___^
Pak to teda trošinku zkazil fakt, že mě poslaly k psychiatrovi a řekly mi, že státnice neudělám. Ale aspoň jsem pak stihla potkat moji milovanou Sylvu, která mi opět zvedla náladu. Prosím si ji domů <3
Večer jsme pak s Miki a se spolužačkou Ninou, která se dozvěděla, že pojede na rok do Japonska (vidíte, já vám říkala, že tady zůstanu sama), šly chlastat. A bylo to děsně fajn, pokecat si zase japonsky a tak. Škoda, že Miki tuhle sobotu odlétá :(
Jo, a dneska se jde oxidovat k Saše a T'Sal, protože dneska nic nemusim.

Takže abych to shrnula - mám vše hotovo a můžu ke státnicím. Nejsem skvělá? ^^

edit.: Tak jsem dneska tu souborku z japiny dala za 1 ^_^ A W-sensei mi gratuloval k té zatracené anglistice. Kdyby to nebylo čotto, pozvala bych na kafe i jeho^^