Ano! Bůh existuje (i kdyby to měl být jen Tsalin Gackt)!
Prošla jsem testem z úvodu do jazyka!
Jestli si vzpomínáte na minulý příspěvek, tak tam jsem se už zmiňovala, že tenhle předmět je horor. Na tom se samozřejmě nic nemění - stále se mi zvedají vlasy hrůzou, kdykoliv na to pomyslím. Ale teď mám od tohohle Úvodu alespoň na chvilku pokoj. Ve čtvrtek jsme totiž psali test z té hrůzy (fonetika, fonologie, morfologie). Už jsem byla smířená s tím, že to hold zkusim příště (neboli další čtvrtek), přesto jsem se do té velké učebny nějak dohrabala - to byl chvílemi problém, jelikož nohy mi v průběhu desetiminutové cesty začaly nějak záhadně selhávat a já se tam táhla aspoň 20 minut... Ale došla jsem, napsala jsem i to, co nevim, a zase šla. A dneska jsem zahlídla, že už jsou výsledky, tak jsem hledala konec tabulky a představte si to nadšení, když jsem zjistila, že moje jméno není červeně! Já málem skákala radostí do stropu!
Fajn, alespoň nějaká dobrá zpráva. V pondělí totiž (jdeme do školy, žádný flákání) máme W-senseie. ...Ne! Tím rozhodně nechci říct, že by se změnil můj vztah k Jazykovým cvičením - pořád jsou mým nejoblíbenějším předmětem; já jen, že jsme ve čtvrtek psali takovej minitestík. Připravovala jsem se na něj celej předchozí tejden, ale pak jsme začali čtvrtou lekci, tak jsem se na to vybodla a učila se nové věci na úkor těch starých. Takže když přišel test, měla jsem v hlavě naprosté vakuum. Ano, horko těžko jsem dala dohromady nějakou mou představu hiragany (což je po měsíci psaní jen v katakaně docela zázrak), ale gramaticky jsem do těch pěti vět nasekala tolik chyb, že W-sensei snad při tom opravování opravdu vyskočí z okna a stane se tak zakládajícím členem našeho Japa-hřbitovu... (v případě následného policejního vyšetřování popírám jakoukoliv vinu a pokud už mi nějaká dokázána bude, trvám na tom, že jde o úmrtí z nedbalosti, nikoliv napadení s úmyslem zabití) :-)
