...

nálada:   co poslouchám: NIGHT HEAD GENESIS ending - Kotoba

Tak jsem konečně viděla své vysvědčení. No žádná sláva to tedy nebyla - šest dvojek a jedna trojka (z chemie - ten předmět mě zničí). Ale na druhou stranu to zas není tak špatný - moji bývalí spolužáci se chlubí i čtyřkami (a hned několika).
Známky mě ale v tuhle chvíli zas tak moc netrápí. Ve třídě jsme byly čtyři kamarádky: já, Šári, Kamča a Lucka. Šári s Luckou se pohádaly, což u nich není nic neobvyklého, a přestaly spolu mluvit. No budiž, do toho je mi prd. Vím totiž, jak si pořád jedna na druhou stěžovaly, protože to občas šlo přese mne. A nejhorší na tom bylo, že jedna událost, slyšená od obou stran, vypadala pokaždé jinak, takže jsem nakonec stejně nevěděla, co je vlastně pravda a co už ne. Ale každá jejich hádka poměrně rychle vyprchala a tyhle dvě se zase daly dohromady. Jenže tentokrát ne. Šári si odsedla k třídnímu magorovi (to se jinak napsat nedá) a Lucka vypadá, že jí to příliš nevadí.
Tahle jejich hádka se udála, když jsem nebyla ve škole, takže s tim opravdu nemám nic společného. Jenže Lucka přestala mluvit i se mnou. Ne že bysme se předtím nějak zvlášť vybavovaly, ale teď se ani nenamáhá pozdravit, což mě docela mrzí. A přitom s Kamčou se baví normálně.
Tak jo, končim s těmahle výlevama, protože si tím stejně nepomůžu a Lucka se se mnou stejně bavit nebude. Někdo by mohl poznamenat, že to zas není taková škoda, ale ona dokázala být občas i milá, když zrovna měla dobrou náladu.