co poslouchám: Simple Plan - Me against the world Tohle bych ráda pojala jako komentář ke včerejšímu mýmu psaní, jelikož mi comp nefunguje tak, jak by měl (nezobrazuje se mi grafika, animace, obrázky, tudíž nemůžu reagovat jinak). Včera jsem tu psala o sobě, svý kamarádce a miss dokonalý. Dneska, jak jsem si mohla myslet, se k tomu Migalley dohrabala a samozřejmě i vyjádřila (viz komentáře ke včerejšímu psaní). Doufám, že jí to nebude vadit (jestli jo, tak mě potom ve škole uškrtí, ale to je detail), když sem dám tohle (modrý jsem psala já, červený kámoška):
Tak zaprvý: neřekla jsem že s Ruwi souhlasim. Nemyslim si, že má pravdu, ale jelikož dneska nemůžu přidávat komentáře, tak jsem to tam hold napsat nemohla. Tohle vůbec nebylo o tom, co si myslim o tobě, ale o ní. Mě nevadí, že s ní kamarádíš (eště aby jo - to bych byla pěkná mrcha), mě vadí, že je ti jedno, jak je osobě, kterou opustíš, aby sis sedla s ní (a není to jen o mně). Možná si připadá osamělá (sakra to zní tak blbě když to píšu), ale ani toho druhého člověka nijak nepotěší, že si sbalíš věci a necháš ho sedět samotného.
Za druhý: myslela jsem, že mě znáš. Ty víš, že chodim za lidma a ne vedle lidí nebo s lidma. Sama jsem si to nevybrala a nemůžu toho jen tak po tolika letech praxe nechat. Je to jak kousání nehtů. A taky víš, že neříkám všechno co si myslím a co bych chtěla. Nejsem Lucka.
A takhle to řešim proto, že blog je místo, kde se můžu vykecat. Nevadí mi, že je to všem fuk, mě stačí, že to ze sebe dostanu. Dlouhou dobu jsem všechno vždycky dusila v sobě a dospělo to příliš daleko, než abych to opakovala.
Mrzí mě, že jsem se tě dotkla, ale někdy a někde si hold musím postěžovat na věci který mě serou...
Tak jsem ráda, že si ze sebe dostala všechno, co jsi potřebovala....... Nemyslím si, že bych někoho někdy opustila kvůli Kristině....vždycky koukám ke komu by si ten člověk moh sednout a často zůstanu sedět do konce hodiny.....ano, udělala jsem to tobě, to je fakt, ale divíš se, když tvým heslem vždycky bylo, že nechceš s nikým sedět, já bych seděla daleko radši s tebou než s ní, to rozhodně....ale teď se jí trochu snažím převychovat, začla jsem tím, že jsem jí řekla, co vám na ní vadí, když jí to ani jedna nejste schopný říct do očí, což já vidím jako fair play (ale chápu, že každý to nedokáže)
Už jí úplně vidim, jak k ní přijdu a hezky jí do očí řeknu něco pěknýho - teda kdybych ji zrovna chytla ve škole. Koukla by na mě jak na ňákej mastnej flek na botách a odkráčela s kabelkou v ruce a na těch jejích podpatkách ven si zakouřit. Nepamatuju si, že bych jí někdy něco udělala, než se na mě začla dívat tim povýšeneckym pohledem. A nedej bože, když jsme o tělocviku měli tenkrát tancovat spolu. To vypadalo, že mě asi zabije.
BTW víš, že až 60% lidí nejde úplně nebo alespoň částečně převychovat? A pomyslelas na to, že možná právě ona nechce?
já se o to snažím u všech :-D souvisí to s tím světovým mírem, vždycky si vybírám lidi, který společnost nebere mezi sebe (Lucka, Vojta, ty, Bára, protože byla nová......), ale je jenom na člověku, jak se v tom vztahu zachová třeba s luckou to dopadlo dobře, s Vojtou blbě.....nevím, jak to dopadne s Kristinou, ale stejně si myslím, že si zaslouží šanci....
Nemyslim si, že tenhle rozhovor něco vyřešil. Nevadí, já nehledám řešení. A každej občas řekne něco, co nechtěl (viď Migalley? :-) Měla jsem možnost říct, co si myslím (což se mi tak často nestává). Udělala jsem to. Na jednu stranu to byla chyba, protože Migalley si teď o mně myslí svoje. Na tu druhou stranu se mi však i ulevilo. A od toho tu ten blog je, ne?
Migalley: je mi fakt líto, jestli jsem tě tak naštvala. Asi jsem si neuvědomila, co tim způsobim, když to napíšu. Na druhou stranu věřim ve svobodu slova. Ale stejně mě to mrzí...gomen nasai
Jo, a Ruwi: přes všechno to, co občas udělá, to je kamarádka. I když ten tvůj problém taky znám. Na základce to u nás bylo podobný a časem mi to taky lezlo krkem. Pak jedna z těch dvou rozhádanejch holek odešla na jinou školu a už se nic takovýho neopakovalo.
