Thursday, 18 April 2019

Ustálení


Konečně chvilka klidu.
Celé dva týdny se potýkáme s podklady pro šílené tabulky, které nemají konce, já patlám seznamy a počítám podíly autorství článků jak vzteklá, vedle v kanclu se plácají v bůhvíčem a pan řídící si sedí ve svém pohodlném křesílku a ptá se, jestli už to bude.

Díky bohu, že mi před tímhle peklem přinesla jedna zahraniční studentka úplatek ve formě obrovské bonboniéry, protože čokoláda a kafe je můj recept na přežití (kdo potřebuje obědy, že jo…).



Tož jsem letošní velké sčítání přežila a můžu se opět vrhnout na srandičky typu zmrvené studijní plány, zmrvené přijímací řízení či snad dokonce obávané sjednocování podob oficiálních dopisů. Super zábava, která se z nějakého důvodu opakuje každoročně; to vždycky otravuju všechny referentky s tím samým požadavkem, nastřádám si vzory dopisů, dám referentkám naději, že třeba tentokrát se povede a budeme mít jednotnou podobu a znění… ale ty dopisy se prostě ne a ne sjednotit, skončí to u prorektora nebo na právním a nakonec to vyšumí do ztracena, protože Brno (ano, vynikající a všeříkající povzdech všech tady okolo, co mají co do činění s informačním systémem: Brno). 

Mimochodem, ve volné chvilce jsem si sepsala svůj první Příkaz rektora :D To bylo taky takové měsíční delirium, protože nedej bože, aby něco šlo udělat rychle. Ale kvůli akčnímu tempu, adrenalinovým zážitkům a stresujícímu pracovnímu nasazení jsem si tuhle práci fakt nevybrala :)

Pomalu se nám blíží i promoce, pro které jsem ještě ani nehnula prstem a které zmiňuju jen proto, abych se pochlubila, že jsem si na ně ušila nové šaty. Dosud jsem chodila v sukni a halence, ale protože kolegyně měla vždy šaty a já si vedle ní připadala, jak když jsem utekla z porady v nějaké firmě, napravila jsem svůj nedostatek formálních šatů. Střih to byl poměrně jednoduchý, ale stejně mě lehce zarazilo, že jsem nenarazila na žádný problém (to se mi moc často nestává). Jen abych pak na promocích nezjistila, že mám někde nějaký nesešitý šev nebo něco podobného.
originál z Burdy 8/2018
(zdroj: https://burdastyle.ru/)
můj chudinka výtvor

Když jsem u toho šití, ještě jsem si na začátku roku stihla ušít skládanou kostkovanou sukni ze zbytků látek, které padly na jiné sukně/šaty. Vpředu je tak složená ze dvou barev a vzadu dokonce ze tří s tím, že kapsy jsou ještě z jiné látky. Trochu mě zaráží zjištění, že mám nějak moc kostkovaných látek…


A ještě k šití: momentálně se těším na Velikonoce a následnou dovolenou, kdy si hodlám ušít širokou žakárovou sukni. Ta sice měla být světle žlutá – taková letní –, ale bohužel jsem sehnala jen tmavě zelenou, tak uvidíme, jak to bude vypadat.

Tolik jeden můj koníček (z celkem asi dvou, když nepočítám přelévající se vlny deprese).
Když zrovna nešiju či nepracuju, řeším doktory (ať už moje či jiné). Kolegyně z práce mě po měsíci kulhání dokopaly na ortopedii, takže momentálně (už zase) zkoumáme, jestli nemám revma (kde že se to mám hlásit o důchod?). Chodit víceméně normálně už díky práškům zase můžu, takže by mně prostě jen stačilo, kdybych si taky mohla sedat a vstávat, aniž bych proklínala všechny okolo (chození po schodech by bylo taky výhodou, ale bez toho se i obejdu).
Mimochodem jedna perlička – když mi sestřička odebírala krev, mám takový dojem, že tam v počítači zaškrtla místo vyšetření na boreliózu chlamydii, tak jsem velmi zvědavá na výsledky :D

dárky k narozkám -
jednu jsem dostala, jednu si koupila
Březen byl takový všelijaký, tak jsem ho věnovala četbě Sósekiho biografie. Co si budem nalhávat - bylo to prostě hovado a všechnu čest jeho manželce, že ho neumlátila pánví. Autor shromáždil spoustu příhod a informací - zvlášť ta část s Masaokou Šikim mě bavila -, ale stejně mám pocit, že mi něco chybí. Pročpak se Sóseki vydal do Mandžuska a co tam dělal? Autor to zmínil ve dvou větách a nijak nerozvedl, přestože třeba anotacím děl se věnoval na několik stran. Pročpak se v roce 1895 náhle rozhodl přestěhovat do Macujamy, Šikiho rodného města? Vážně někdo věří tomu, že kvůli zlomenému srdci, když mu tři (!) roky předtím zemřela švagrová? Proč se tak náhle rozhodl se oženit, když se před tím na ženu snad ani nepodíval? Jasně, teoreticky bych si mohla sehnat a přečíst Sósekiho deník, ale abych citovala kolegyni japanoložku: ,,Japonština je voser." Ta Sósekiho teda určitě.

Situace se ustálila a nějak tedy přežívám, i když nejsem schopná ani ochotná si cokoliv dopředu plánovat. Proto taky pojedu akorát tak do prčic, ačkoliv mám (s prominutim) tři prdele nastřádané dovolené a nevím, co s ní. Ještě jsem ani nevyčerpala tu loňskou...

1 comment:

  1. Ahoj, tak s tou dovolenou jsme na tom stejně, i když jsem si vybrala týden v únoru jako narozeninový dárek pro mě a potom den sem, den tam, tak mi stále zbývají 2 dny staré dovolené a mám 25 dní nové dovolené. I když jsem si naplánovala výlet na Animefest (2 dny vybrané dovolené) a menší dovolenou do Paříže - koncert BTS, Versailles, Eifellovka, Moulin Rouge, Disneyland ( 4 dny vybrané dovolené), tak mi stále zbývá 21 dní dovolené a Vánoce sežerou jenom 3 dny. Takže přemýšlím, co s nimi udělat, protože vybrat to jen na flákání doma mi přijde líto, ale zase mě děsí cesta někam, protože mě vždycky unaví, kdyby se šlo teleportovat, tak ji mám vybranou cobydup. 8D Chtěla by ses připojit na Animefest?

    ReplyDelete