Jak jsem minule psala o zápočtu z americký literky, tak jsem ho psala minulý týden, čemuž předcházel asi týden učení a stejně jsem měla pocit, že umím kulový. Při prvním pohledu na test mě málem trefil šlak a po odchodu jsem měla pocit, že jsem to, s prominutím, posrala. Ale ještě ten den mi ze stagu zmizelo znamínko "nesplněné prerekvizity" u zkoušky z tohohle předmětu, což znamená, že jsem to dala. Nevím na jaký písmeno a dlouho jsem si myslela, že je to jen chyba stagu, ale asi jsem to fakt dala O_o Neuvěříte, jak mi spad kámen ze srdce.
Taky se po týdnu objevily výsledky z té prokleté fonetiky - a já to dala O___o Teda jen s pomocí Jonášových 10%, ale dala ^____^
A do třetice jsem měla konverzaci z japiny - vždy největší trapas celého zkouškového. Tentokrát to ale nebylo zas tak strašný. Ze začátku jsem se teda sekla, když jsem nedokázala popsat cestu od obchoďáku do čajky a říkala jsem si "tak to je v háji holka." Ale nakonec se hovor stočil na hudbu a dorama a já dokonce i mluvila! Sice jen trošku, ale mluvila! :3
To se prostě muselo jít oslavit, tak jsme se se spolužačkama T'Sal a Helčou domluvily na večer a šly si sednout do místní irský hospody. Tyhle odpočinkový večery venku jsem si poslední dobou nějak oblíbila - člověk může vypnout a kecat o všem možným a prostě být v pohodě. Zapíchly jsme to někdy okolo půl 12; tedy, Helča to zapíchla, my s T'Sal jsme pak zamířily ještě do Patnáctky, vyloženě studentskýho klubu s muzikou, kde se člověk může na parketu do libosti vyřádit, pokud dýdžej zrovna radši nečekuje fejsbuk místo aby hrál něco pořádnýho -_- Trhla jsem svůj rekord v pozdních příchodech - 4 ráno, takže už následovala jen sprcha, hoďka flákání na netu a v 6 mi jel vláček domů. Netřeba zmiňovat, že z cesty nemám ani ťuk a byla jsem na každý stanici děsně překvapená, kam zmizel některý ze spolucestujících a proč je tu někdo úplně jinej ^^;;
Ale jak už to tak chodí, každý pěkný okamžik musí být vyvážen něčím nepříjemným. Tentokrát v podobě třetího a asi i posledního termínu japonských moderních dějin. Na tenhle zápočet jsem se ještě nedostala, protože jsem to buď časově nestíhala nebo se mi to krylo. No a poslední termín byl vypsán na dnešek, přičemž zítra jsem měla mít zápočet z lexikologie a soubornou zkoušku z americký literky. A všechno prostě nejde. Takže lexikologie letěla první, i když jsem nebyla ani na předtermínu, ani na prvním termínu a teď už se jen můžu modlit za třetí termín nebo si to hold v zimáku zopáknu. Na americký literce jsem taky ještě nebyla - vždyť jsem sotva napsala zápočet. Letěla ovšem taky, protože takové množství informací se prostě spolu s dějákem nedá zpracovat a ani nemám načteno, takže by to byla jen ztráta času -_- Další termín vypsán není a jestli se nějakým zázrakem neobjeví, bude následovat příkladu lexy a strašit mě v zimáku. Dějiny jsem se teda našprtala, ale stylem "pojem-co to je a kdy to bylo". Žádné souvislosti, žádné ponětí o časové ose, takže ke zkoušce zatím nemůžu. Naštěstí jsem ten zápočet dala - kdyby ne, tak bych byla zatraceně hodně naštvaná. Už takhle jsem štěkala na každýho, kdo se jen opovážil moc hlasitě dýchat.
Teď tedy oxiduju v Olmu a čekám, jestli mi ještě někdo vypíše nějaký termín - chybí mi 2 zápočty a 2 zkoušky a pomalu mi lezou krkem statusy na fejsu, kde se lidi radujou, že maj prázdniny -_-
No comments:
Post a Comment