Sunday, 18 March 2007

Sobotní nákupy

nálada: čtu  co poslouchám: co mptroska dá^^ (momentálně Fountains of Wayne - Red dragon tatoo)

V pátek jsem vyhrožovala, že se v sobotu budu učit a udělám si úkoly, jenže člověk míní a osud mění. Celej den jsem běhala s mamkou po městě a sháněla botasky. Vůbec to není tak jednoduchý úkol, jak se může zdát. Nejprve se totiž musí najít nějaký ten obchod, kde se ceny nešplhaj do astronomických výšek (tzn. od 800 výš). Když už něco takovýho najdu (a nejsou to zrovna vietnamci), tak nastává další potíž. Tou je moje nelidská noha. No, která holka má v 17 letech nohu číslo 42/43?? To mě rovnou staví do pozice, že dámskou obuv zdaleka přehlížim jak rodný lány. Ani to však není konec; poštěstilo se mi mít vysoký nárt a široký chodidlo, takže zpočátku jednoduchý úkol sehnat botasky se protahuje na celodenní pochoďák.
Z nudy už jsem se byla podívat i do Paláce knih Luxoru (ne kvůli botám - na knihy samozřejmě). Výběr knih od Stephena Kinga celkem dobrý, zásoby mangy mě nijak neuchvátily (především proto, že první díly prostě neexistují, a pak také pro nedostatečnou pestrost titulů - no jo, co bych taky v Čechách chtěla, že?).
Ale jedním úlovkem se pochlubit můžu. Vlastně dvěma. V dost odpudivě vyhlížejícím krámku s optimistickým názvem Bankrot jsem našla přívěšky s Narutem. Ta prodavačka si musela myslet, že jsem se asi pomátla, když jsem se tam začla nadšeně přehrabovat v těch desítkách, ne-li stovkách věciček za účelem vybrat si něco. Celý jsem jim to tam přehrabala vzhůru nohama a nakonec jsem spokojeně odcházela s dvěma přívěšky - na jednom je Sasuke a Naruto v ne příliš přátelském postoji a na druhym Shikamaru. Marně jsem se snažila vyhrabat třeba Kakashiho nebo Leeho; nanejvýš tak Sakuru, kterou moc nemusim, nebo - a to byl fakt vrchol mého hledačského umu - Iruku. Mamka jen povytáhla obočí a raději nic neřekla, zato já se celou cestu tlemila jak dement. Hned v pondělí se vrhnu na každýho, koho ve škole potkám, abych jim ukázala, co jsem sehnala, a protože to ani jednomu nic neřekne, tak ještě přidám dlouhosáhlý vysvětlení, na koho to vlastně zíraj a proč, a budu až do zničení mlít tak, že už se mi pro příště radší vyhnou. 

No comments:

Post a Comment