N.
Nezačnu oslovením Milý, protože by to ode mě bylo pokrytecké nazývat tě milým, když nejsi. Neměla jsem v plánu psát ti dopis, ale tys mě k tomu doslova donutil. Tohle měl být můj den - den, který strávím po svém, nejlépe děláním věcí, co mám ráda. Vstávala jsem pozdě, uvařila jsem si dobré jídlo, otevřela víno. Všechno bylo fajn. A pak ses objevil ty. Zase.
Když jsi poprvé vstoupil do mého života, převrátils ho celý naruby. A tehdy to bylo fajn, bylo to něco nového, svým způsobem takové dobrodružství. Jenže to bylo tehdy. Poslední dobou jsme se názorově rozcházeli čím dál tím víc, a tudíž se i naše cesty začaly rozdělovat. Každý další tvůj zásah do mého života se stával spíše přítěží než pomocí, čím dál víc mě tvoje činy zraňovaly.
A dnes k tomu došlo zase. Tvé úmysly možná byly dobré, ale nakonec jsem to já, kdo to vždycky schytá. Ty si teď sedíš v pokoji a máš ze sebe dobrý pocit - podařilo se ti vytáhnout tu divnou holku od vedle mezi lidi. Gratuluji, dobrá práce. Jen netušíš, že ta holka teď proseděla půl hodiny v setmělém pokoji na zemi u dveří a pokoušela se vybrečet si oči. Tohle není způsob, jak zakončovat svoje vlastní narozeniny.
Pod záminkou oslavy mých narozenin jsi mě přišel vytáhnout ven. Nechtěla jsem, ale když se celá skupina asi patnácti lidí rozestavěla okolo mých dveří a odmítali se hnout, nedalo se nic dělat. Jenže je opravdu dobrý nápad vzít oslavenkyni na místo, které nemá ráda? Oháněl jsi se slovy, že se seznámím s ostatními - jak? Vždyť jsme šli do zábavního centra, kde se všichni rozprchli do různých koutů. Máš vůbec tušení, co jsem celou dobu dělala? Seděla jsem sama v místnosti s mangama a četla. Tohle je tvá představa oslavy něčích narozenin? I když máš pocit, žes to dělal pro mě, není tomu tak. Jsi jenom sobeckej bastard, kterej si myslí, že spasí svět. Je ti jedno, že já nejsem tvůj pokusnej králík. Oběti tě nezajímají, hlavně že máš ze sebe dobrej pocit, co? Víš co, nech mě na pokoji. Už na mě nikdy ani nemluv. Cokoliv uděláš, já schytám následky. Kdo ti dovolil kazit ostatním lidem život? Já nejsem ty, nejsem jako extroverti, nikdy nebudu. Nechci mít x tisíc známých, stačí mi pár přátel. Sice opravdu jen pár, ale zato výborných přátel, kteří mi rozumějí a neubližují mi pod záminkou pomoci.
Ty k nim nepatříš.
kavi
No comments:
Post a Comment