Veď mě dál cesto má...

Jedna z největších starostí, které jsem měla před příjezdem sem, byla, že se tu nevyznám a budu věčně bloudit ztracená bůhvíkde. Nijak mě neuklidňoval fakt, že Japonci nemají názvy ulic - nakonec jsem však zjistila, že to není tak docela pravda; hlavní ulice tu názvy dokonce i mají, což je hlavně v Tokiu velmi nápomocné. Navíc vemte v potaz můj orientační nesmysl - upřímně jsem byla docela vyděšená.

Naštěstí velká města, hlavně tedy Tokio, mají spoustu map s názvy přepsanými do latinky. Najdete je u každé zastávky metra či vlakového nádraží a občas i jen tak. Nikdy bych nečekala, jak můžou být užitečné, ale díky nim jsem při své první návštěvě Tokia prošla celé centrum z Uena přes Akihabaru, Kandu, Šibuju, Šindžuku, až na Ikebukuro, aniž bych se jedinkrát ztratila.
Bohužel při poslední návštěvě jsem zjistila strašlivou věc - to, co bývalo mapami, vypadá nyní takhle:

Doufám, že jsem zrovna natrefila na dobu, kdy se mapy vyměňují za nové, protože jinak bych nebyla příliš nadšená. Tentokrát jsem jen potřebovala z Kandy na Akihabaru, což jsem nakonec dala po paměti, ale nedej bože, kdybych hledala cestu někam jinam...

Občas se stane, že zrovna nemáte mapu poblíž, nebo že něco není tam, kde byste čekali, že to bude. V takových případech se rozhlédněte kolem - někde poblíž určitě najdete malý domeček, v noci krásně rozpoznatelný s rozzářenými okny, většinou s nápisem "Koban" a znakem policie.

Ten hnědý baráček je kóban v čínské čtvrti v Jokohamě

Kóban je vlastně taková malá policejní stanice, kde 24/7 sedí policista připravený pomoct vám, pokud máte problém. Má u sebe hromadu map a zná obchody a domy v okolí, takže cokoliv chcete najít s jeho pomocí taky najdete. Nejsem si úplně jistá, jak je na tom s angličtinou, protože já se vždycky ptala japonsky a japonsky mi taky odpovídali, ale jistě by se našel někdo, kdo alespoň trošku anglicky umí - tuhle jsem potřebovala najít zastávku metra pro trasu Ginza a sešli se hned tři policisté, aby mi poradili.

Ještě jedním poznávacím znamením (a zajímavostí) je statistika - kolik se za ten den událo přestupků a kolik lidí zemřelo.

statistika z Omotesandó

Ještě bych ráda nakousla téma adres - přestože jsem tu už docela dlouho, nejsem nijak blíž objasnění téhle záhady než jsem byla před příjezdem. Města jsou rozdělena na čtvrti zvané "ku" jako Čijoda-ku, Teito-ku atd. a ty se dál rozdělují na bloky "čóme" takže pak vzniká Šindžuku-ku 1-čóme, Čijoda-ku 2-čóme a podobně. Tyhle čóme se pak rozdělují na čísla domů, ale neptejte se jak - nemám tucha. Naštěstí jsem ještě nic nemusela hledat podle adresy - obávám se, že bych to asi hned tak nenašla. Nechtěla bych tu být pošťákem...