nálada: co poslouchám: Gotta knock a little harder - Cowboy Bebop OST
Dnešek probíhal kupodivu velmi podobně jako včerejšek s tím rozdílem, že jsme na kafe šly ještě se Šári a hospoda se nekonala. Ale to není to nejpodstatnější z dneška.
Se třídou a s druhou D jsme byli na Portheimce na takový minipřednášce o překladatelství. Přednášející, profesorka z literární akademie, se nás zeptala, kdo má zkušenosti s překládáním. Já se ke svejm pokusům nepřiznala, nějaká dívčina v první řadě však ano. Na otázku co překládala, odpověděla "takovej komiks". Všecky alarmy mi v hlavě spustily pořádnej brajgl. Ono když se řekne komiks, tak si pod tím okamžitě představim mangu. Jenže já stále žila v domnění, že u nás na škole žádnej blázen do anime či mangy není, protože prostě nikdo nereagoval na vzkazy na lavicích, které si vždycky čmářu, když se nudim. Když jsem jednou někam napsala sloku písničky od linkinů, další tejden byla lavice popsaná texty a iniciálami LP. Když jsem zas napsala jméno Takeshiho Kaneshira, nějaká dívčina se ozvala s tim, že ho prostě miluje a asi měsíc jsme si takhle dopisovaly. Ale s tímhle jsem neměla štěstí.
Celou dobu mi teda vrtalo hlavou, jestlipak tahle "Markéta Nevimjakdál" je taky fanda. Nejspíš jsem tim lezla Šári krkem, protože ta se pak prostě sebrala a šla se jí zeptat. A ono jo! Dívčina přiznala, že tím "komiksem" opravdu myslela mangu. Dokonce Loveless. Já vim, vypadá to nedůležitě, ale jakmile objevím někoho, kdo má stejný zájmy, vždycky mě to hrozně ohromí a rozveselí.
Po příchodu domů jsem jukla na mangacesky.wz.cz v domnění, že tam určitě bude, jenže ejhle - ono nic. Po menšim průzkumu jsem žádnej českej překlad Loveless nenašla.
Ale i tak jsem ráda, že jsem objevila nějakýho toho cvoka u nás na škole :-)