co poslouchám: Ima made nandomo (z Naruta)Světe, div se, dneska jsme se třídou byli zas na jedné přednášce o aids. Pomalu mi začíná připadat, že už jsem jich za život viděla až až a můžu si je odpustit, což si řekla i spousta lidí ze třídy, a zdejchli se. No jo, ale já, vytrvalec, jsem samozřejmě zůstala.
Tahle "přednáška" ale byla trošinku jiná. Ze všeho nejdřív si přednášející vybral moji spolužačku, Renatu, která měla za úkol vyjmenovat ochranu před HIV v sexuálním životě. Renata, značně rudá, si ovšem nevzpomněla na sexuální abstinenci, takže ji Láďa (myslim, že se tak jmenoval) přinutil sehrát scénku, ve které ho žádá o sex. Věřim, že hódně holek si říkalo "že já jsem sem lezla". Já bych na jejím místě rozhodně nechtěla bejt; Renča chudák připomínala raka a bylo na ní vidět, že by se nejraději vypařila.
Pak následovala druhá část, ve který Láďa vybral dvě dívčiny - obě byly jakoby nakažené HIV, jedna ovšem od narození, druhá (Terka z naší třídy) byla jakoby bývalá feťačka. A ten zbytek si měl stoupnout buď na jednu, nebo na druhou stranu. Nic proti, ale od Terezy jsem se odklidila hezky na druhou stranu. Další otázku už si tak docela nevybavim - důležitý ale je, že přibližně 6 lidí si smělo sednout a zbytek utvořil řadu. Tereza si sedla na židli a my jí postupně měli říct "můžeš si za to sama". To šlo docela dobře. Pak ovšem Láďa povídá, že teď si na tu židli sedne bývalej feťák, co má už 7 let AIDS. A dřepnul si tam sám. A znovu měla následovat od každého z nás věta "můžeš si za to sám" plus vysvětlení, jak jsme se přitom cítili. Můj rádoby sebevědomý hlas se zdejchnul. Nějak mě nic nenapadalo, co bych řekla, takže jsem v podstatě jinými slovy zopakovala názor Adama, co stál přede mnou.
Docela zajímavý. Doporučuju zajít si tam a poslechnout si to na vlastní uši.