nálada: co poslouchám: Naruto - asi 4th opening (Go! - Fighting dreamers)
No teda, přijít po prázdninách do školy a hned mít zase 7 hodin včetně takových zabijáků, jakými jsou dějepis, bižule (snad celá třída už mým přičiněním ví, že poslední látkou v mém sešitě jsou zuby :P) či ZSV, to je tedy opravdu horor. Už první hodinu jsme tam všichni přeživší usínali, což se matikářce samozřejmě ani trochu nelíbilo.
Ale jak den postupoval, přestávalo to být takové peklo. O španělštině se rozdávaly testy, které jsme psali před prázdninama. Asi jsem měla nějaký záchvat inteligence - mám za jedna :-) Konečně začínám mít pocit, že vim, co se to v tý hodině děje (i když jen mlhavě).
Taky jsem zjistila, že v pátek máme školní akci s názvem "Vítězný únor", což zahrnuje takové ty nudné přednášky, tentokrát v duchu komunismu a o něm. Bezva. Sice se bojim, že tam usnu, ale zase nám tím odpadne konverzace, což je přímo zázrak a já za něj děkuju.
A to nejzajímavější na konec. Pořádá se taková celorepubliková akce, kde na základě pohovoru v angličtině bude vybrán jeden zájemce, který se účastní studijního kurzu japonštiny, a to přímo v zemi vycházejícího slunce (pro návštěvníky naší nedávné zeměpisné přednášky - ne, opravdu tím nemyslím Východní Timor :P). No, co říkáte, nestojí za to to zkusit? Šance je sice celkem mizivá, ale zkusit se prý má všechno^__^
"There were times when I felt that I stood completely alone in this world, cut off from every other living person."
Tuesday, 20 February 2007
Thursday, 8 February 2007
...
nálada: co poslouchám: NIGHT HEAD GENESIS ending - Kotoba
Tak jsem konečně viděla své vysvědčení. No žádná sláva to tedy nebyla - šest dvojek a jedna trojka (z chemie - ten předmět mě zničí). Ale na druhou stranu to zas není tak špatný - moji bývalí spolužáci se chlubí i čtyřkami (a hned několika).
Známky mě ale v tuhle chvíli zas tak moc netrápí. Ve třídě jsme byly čtyři kamarádky: já, Šári, Kamča a Lucka. Šári s Luckou se pohádaly, což u nich není nic neobvyklého, a přestaly spolu mluvit. No budiž, do toho je mi prd. Vím totiž, jak si pořád jedna na druhou stěžovaly, protože to občas šlo přese mne. A nejhorší na tom bylo, že jedna událost, slyšená od obou stran, vypadala pokaždé jinak, takže jsem nakonec stejně nevěděla, co je vlastně pravda a co už ne. Ale každá jejich hádka poměrně rychle vyprchala a tyhle dvě se zase daly dohromady. Jenže tentokrát ne. Šári si odsedla k třídnímu magorovi (to se jinak napsat nedá) a Lucka vypadá, že jí to příliš nevadí.
Tahle jejich hádka se udála, když jsem nebyla ve škole, takže s tim opravdu nemám nic společného. Jenže Lucka přestala mluvit i se mnou. Ne že bysme se předtím nějak zvlášť vybavovaly, ale teď se ani nenamáhá pozdravit, což mě docela mrzí. A přitom s Kamčou se baví normálně.
Tak jo, končim s těmahle výlevama, protože si tím stejně nepomůžu a Lucka se se mnou stejně bavit nebude. Někdo by mohl poznamenat, že to zas není taková škoda, ale ona dokázala být občas i milá, když zrovna měla dobrou náladu.
Tak jsem konečně viděla své vysvědčení. No žádná sláva to tedy nebyla - šest dvojek a jedna trojka (z chemie - ten předmět mě zničí). Ale na druhou stranu to zas není tak špatný - moji bývalí spolužáci se chlubí i čtyřkami (a hned několika).
Známky mě ale v tuhle chvíli zas tak moc netrápí. Ve třídě jsme byly čtyři kamarádky: já, Šári, Kamča a Lucka. Šári s Luckou se pohádaly, což u nich není nic neobvyklého, a přestaly spolu mluvit. No budiž, do toho je mi prd. Vím totiž, jak si pořád jedna na druhou stěžovaly, protože to občas šlo přese mne. A nejhorší na tom bylo, že jedna událost, slyšená od obou stran, vypadala pokaždé jinak, takže jsem nakonec stejně nevěděla, co je vlastně pravda a co už ne. Ale každá jejich hádka poměrně rychle vyprchala a tyhle dvě se zase daly dohromady. Jenže tentokrát ne. Šári si odsedla k třídnímu magorovi (to se jinak napsat nedá) a Lucka vypadá, že jí to příliš nevadí.
Tahle jejich hádka se udála, když jsem nebyla ve škole, takže s tim opravdu nemám nic společného. Jenže Lucka přestala mluvit i se mnou. Ne že bysme se předtím nějak zvlášť vybavovaly, ale teď se ani nenamáhá pozdravit, což mě docela mrzí. A přitom s Kamčou se baví normálně.
Tak jo, končim s těmahle výlevama, protože si tím stejně nepomůžu a Lucka se se mnou stejně bavit nebude. Někdo by mohl poznamenat, že to zas není taková škoda, ale ona dokázala být občas i milá, když zrovna měla dobrou náladu.
Tuesday, 6 February 2007
Víkend za námi
nálada: co poslouchám: Naruto - 2nd opening (to je fakt návykový!)
O víkendu proběhl Pragocon. Bohužel vám o tom nějak zvlášť moc napsat nemůžu, jelikož jsem tam "oficiálně" nebyla. To ovšem neznamená, že jsem tam skutečně nebyla. Dia vyhrožovala, že u mě přespí, zůstalo však jen u toho vyhrožování. V pátek jsem jí neviděla vůbec, zato v sobotu jsme se večer měly sejít. Jenže po esemesce, že ještě dvacet minut bude na přednášce, jsem neměla zrovna ideální náladu. Takže jsem ven vytáhla Šári, která bydlí kousek odtamtud. Nejdřív jsme si daly kolečko okolo jejího baráku (^^) a pak procházely sídliště při příležitostných pohledech na hvězdy.
Potom (o hodinu později - to byla sakra dlouhá přednáška) jsme tedy přišly k osvětlené škole a za pomoci Dii jsme se se Šari dostaly dovnitř, ani jsme nevěděly jak. Ještě jsme stihly konec nějaké přednášky o mecha (ne, fakt netuším o co šlo, pointou však bylo, že se to dá postavit XD). Chtěla jsem se rozepisovat, jak to ti lidi úplně hltali a já nevěděla, jestli jsem divná já nebo oni, ale to si nechám na jindy. Zato poznamenám, že jsem se konečně setkala s jednou z mých menších božstev - gladness.
Chvilku jsme tam pobyly a pak se zase rozešly, já s 34 dývýdýčkama v tašce, z čehož dvě byly moje, zbytek Dii. Hned jak jsem přišla domů, začala jsem vypalovat a vydrželo mi to celou noc až do devíti do rána, kdy si pro ně Dia zase přišla. Řeknu vám, že jsem se asi nejvíc bála, že to můj compík nevydrží. Vydržel, zato já měla v sedm ráno dojem, že na mě ta obrazovka mává O_o. Každopádně jsem si nasyslila nějaký to anime do zásoby, takže nemusim pořád hltat toho Naruta (btw víte, že od pondělka 12. bude Naruto na Jetixu? jsem zvědavá, jak ten překlad zase zmrvěj...)
Ale teď už musim zase padat, jelikož se dneska psala školní slohovka, každej to krásně stihnul a já tam nemám ani čárku :-/
O víkendu proběhl Pragocon. Bohužel vám o tom nějak zvlášť moc napsat nemůžu, jelikož jsem tam "oficiálně" nebyla. To ovšem neznamená, že jsem tam skutečně nebyla. Dia vyhrožovala, že u mě přespí, zůstalo však jen u toho vyhrožování. V pátek jsem jí neviděla vůbec, zato v sobotu jsme se večer měly sejít. Jenže po esemesce, že ještě dvacet minut bude na přednášce, jsem neměla zrovna ideální náladu. Takže jsem ven vytáhla Šári, která bydlí kousek odtamtud. Nejdřív jsme si daly kolečko okolo jejího baráku (^^) a pak procházely sídliště při příležitostných pohledech na hvězdy.
Potom (o hodinu později - to byla sakra dlouhá přednáška) jsme tedy přišly k osvětlené škole a za pomoci Dii jsme se se Šari dostaly dovnitř, ani jsme nevěděly jak. Ještě jsme stihly konec nějaké přednášky o mecha (ne, fakt netuším o co šlo, pointou však bylo, že se to dá postavit XD). Chtěla jsem se rozepisovat, jak to ti lidi úplně hltali a já nevěděla, jestli jsem divná já nebo oni, ale to si nechám na jindy. Zato poznamenám, že jsem se konečně setkala s jednou z mých menších božstev - gladness.
Chvilku jsme tam pobyly a pak se zase rozešly, já s 34 dývýdýčkama v tašce, z čehož dvě byly moje, zbytek Dii. Hned jak jsem přišla domů, začala jsem vypalovat a vydrželo mi to celou noc až do devíti do rána, kdy si pro ně Dia zase přišla. Řeknu vám, že jsem se asi nejvíc bála, že to můj compík nevydrží. Vydržel, zato já měla v sedm ráno dojem, že na mě ta obrazovka mává O_o. Každopádně jsem si nasyslila nějaký to anime do zásoby, takže nemusim pořád hltat toho Naruta (btw víte, že od pondělka 12. bude Naruto na Jetixu? jsem zvědavá, jak ten překlad zase zmrvěj...)
Ale teď už musim zase padat, jelikož se dneska psala školní slohovka, každej to krásně stihnul a já tam nemám ani čárku :-/